David (11): Doma jsem čekal na maminku i několik dní bez jídla, bylo to naše tajemství

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Chlapec ceka u okna
Chlapec ceka u okna

David žil se svojí mámou v azylovém domě. Neměl to jednoduché, protože ač mu bylo teprve 11 let, byl ve dne v noci doma sám. V noci se bál o mámu, neměl co jíst a čekal, až se máma vrátí, jestli tedy vůbec.


Nesmíš říct, že jsi doma sám

Máma mu nakázala, že nesmí nikde říkat, že je v noci sám, protože by je z azylového bydlení vyhodili. Takže když se tak stalo, dával si to David hodně za vinu. Azylový dům kontaktoval OSPOD, který Davida svěřil soudním rozhodnutím do Klokánku. Matka začala Davida hledat až po několika dnech.

Příchod do Klokánku

Zdroj: 123RF.COM

Nejdřív byl David zaražený, myslel si, že je v Klokánku za trest, protože nedokázal dobře uchovat mámino tajemství. Postupně se rozpovídal a v Klokánku se snažili zorientovat v jeho myšlenkách a sebeobviňujícím přístupu. Po několika málo týdnech se v Klokánku začal cítit velmi dobře, chtěl se s tetou mazlit, vyžadoval kontakt a měl potřebu lásky. Poznal a pochopil, že si o ni může říct.

Problémy ve škole

Zdroj: 123RF.COM

Ve škole měl ale velké problémy. Byl třídním šaškem. Měl velké mezery ve znalostech a nevěděl, jak jinak na sebe upoutat pozornost než tím, že prostě zlobil. Rozhodně se ale nepral a nebyl zlý na ostatní děti. Paní učitelku ale dokázal svým šaškováním spolehlivě vytáčet. „Sešli jsme se s paní učitelkou a panem ředitelem, poskytli jsme jim obraz Davida z jiného úhlu a situace se víceméně uklidnila. I když… Které dítě odolá vytáčet paní učitelku?“ konstatuje Klokánek.

Máma se Davidovi neozývala

Tátu David neznal a on jeho také ne. Dlouho to vypadalo, že bude muset David do dětského domova. Mámu měl ale rád, i když se mu neozývala. Byla po celý jeho krátký život jeho jediná jistota. Nechtěl o ni přijít.

„Snažili jsme se maminku dohledat a přimět ji, aby za synem začala docházet. Když viděla, jak se její syn změnil, že není ustrašený, ale usměvavý kluk se správným sebevědomím, hnulo se v ní svědomí a za všechno se mu omluvila,“ říká Klokánek.

Našla si pořádnou práci, dostala svoji závislost na alkoholu pod kontrolu a začala usilovat u soudu o to, aby se David mohl vrátit k ní domů. To se nakonec podařilo a David byl šťastný. A Klokánek s ním. Přejme jim oběma, aby je už nic neovládalo, aby nemuseli mít žádná tajemství a život je jen bavil.

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek

Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Za každý dar děkujeme a přejeme vám KRÁSNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK.

Zdroj: Klokanek FOD


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články