Berenička vážila po porodu 845 gramů, ve všem je odkázána na ostatní. „Problémů se u nás najde dost,“ říká maminka

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Miminko inkubator
Zdroj: Shutterstock

„Myslela jsem si, že to už nemůžu přežít. Byly to nejhorší chvíle mého života. Nezbývalo ale nic jiného, než jít dál.“ Tak popisuje Hana komplikovanou situaci, se kterou se s rodinou musela potýkat. I když narození dcery Bereničky mělo být radostí, už od porodu bylo jasné, že dívka nebude mít jednoduchý život.

Na svět přišla totiž v 26. týdnu těhotenství. Po porodu vážila pouhých 845 gramů. Jelikož byla dívenka slabá, objevovaly se u ní mnohé komplikace, nejčastěji s dýcháním.

Ani později komplikace neustaly

Nakonec si po nějaké době směla rodina vzít Bereničku domů. Jenomže po necelých dvou měsících nastala situace, kdy dívenka přestala úplně dýchat. Hana s manželem proto zavolali záchranku.

„Museli jsme ji oživovat do příjezdu sanitky. Pak se zdálo, že už bude klidněji. Berenička byla sice slabší, pohybově nevýrazná, ale mysleli jsme si, že to je u takto nedonošených dětí běžné,“ dodává maminka dívky.

Po nějakém čase byla Bereničce diagnostikována dětská mozková obrna. To byla pro rodinu jen další těžká rána.

„Bohužel se dcerka ani intenzivním cvičením neposouvá tak, jak bychom si přáli. Sice pase koníky, ale pouze s přidržením další osoby. Také použití ručiček je hodně omezené. Ve všem je odkázaná na ostatní. Neustále skrz nemoci přicházíme o to, kam jsme se již třeba dostali,“ dodává maminka.

Rodina se nevzdává

Berenička je bohužel opožděná jak fyzicky, tak i mentálně. Zatím dokáže vyslovit pouze pár jednoduchých slov, na druhou stranu je ale veselá, miluje obrázkové knížky a snaží se udržet pastelky a kreslit si.

Dívka miluje pobyt na čerstvém vzduchu, má své oblíbené pohádky a ráda se koupe, především pak v malém dětském bazénku. S péčí o ni pomáhá rodině i její starší bratr Míša.

„Problémů se u nás najde dost. Já i tatínek řešíme také nějaké své akutní zdravotní potíže, ale máme se všichni moc rádi, a to nám dává sílu se všemu postavit. Teď nás tíží také problémy s dopravou. Potřebovali bychom pořídit velké auto, které by vyhovovalo našim potřebám,“ zakončuje příběh maminka.

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Zuzana Šafářová, PR Specialista Nadace Naše dítě

Takových příběhů nám do Nadace Naše dítě chodí mnoho. Nejsou radostné, ale my se snažíme vracet úsměvy i na ty méně šťastné dětské tváře. V nadaci ročně vyřídíme přes 200 individuálních žádostí, většinu z nich kladně. A to nejen na rehabilitace a kompenzační pomůcky pro handicapované děti.

V loňském roce se naše pomoc rozšířila o mimořádné finanční příspěvky v době koronavirové krize. Ty směřovaly a vlastně doposud stále směřují single-rodičům, matkám samoživitelkám a otcům samoživitelům. Mnohdy zůstane jeden rodič sám i s dítětem s handicapem a situace je pak pro rodinu velmi náročná.

V době krize také s našimi silnými partnery pořizujeme technické pomůcky pro sociálně znevýhodněné děti, aby se mohly plnohodnotně zapojit do distanční výuky.

Stále je mnoho těch, kteří potřebují naši pomoc, ať už přispět na odlehčovací službu, asistenčního pejska nebo rehabilitaci. Dětem s handicapem a dalším znevýhodněným dětem pomáháme už 28 let.

Pomáhejte s námi i nadále zlepšovat osudy znevýhodněných dětí. Podpořit nás můžete platbou na účet: 2388483/0300 nebo na Konto Naše dítě 123131123/0600.

Děkujeme.

Nase dite

Zdroj: Nadace Naše dítě


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články