Anička (8): Téměř rok jsme žili sami. Jedli jsme chleba z popelnice a pili vodu s cukrem

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
divka smutek oci
divka smutek oci

Z lhostejnosti lidí někdy až bolí u srdce. V Klokánku si nejprve nedokázali vysvětlit, jak je možné, že si v pětipodlažním paneláku nikdo nevšiml pěti osamocených dětí. A to navíc v domě, který se nachází uprostřed sídliště okresního města. Až později se zjistilo, že anonymní tip sociálním pracovníkům předala sousedka, která o dětech téměř rok věděla.


Několik dní strávily v nemocnici. Teprve poté putovaly děti do Klokánku

„Byly na tom velmi špatně. Čtrnáct dní děti musely strávit prohlídkami a kontrolami v nemocnicích. Živily si prý suchým chlebem z popelnice a cukr si tajně braly od sousedky, aby si alespoň osladily vodu,“ popisuje teta z Klokánku děti.

Nejstarší, osmiletá Anička, chtěla neustále jenom ležet a spát. Až po týdnu se dokázala začlenit do společnosti. Ani ostatní děti na tom po návratu z nemocnice nebyly nejlépe.

„Anička nedokázala uvěřit, že bude mít postel sama pro sebe. Byla zvyklá spát na zemi,“ říká teta. „Prý se někdy dělili o jednu postel se sourozenci. Musela spát čelem ke zdi, aby jí nebylo horko, jak na ni ostatní dýchali.“ Když Aničce řekli, že bude mít celou postel jen ona sama, rozplakala se, protože se bála, že se stala obětí nějakého vtipu.

Nejmladší chlapec prý měl vyhrazený kočár v autě, do kterého se sotva vešel. „Teprve tříletý klučík spal prý s rukama pod hlavou a nohama přes okraj kočáru, aby udržel stabilitu. Kvůli tomu měl velmi poškozenou páteř,“ říká Klokánek.

Otec se předávkoval, matka skončila v léčebně. Děti nakonec našly novou rodinu

Rodiče dětí spotřebovali veškeré peníze z dávek na drogy. Otci se stalo předávkování osudným a zemřel. Matka skončila ve vazbě a poté pravděpodobně v psychiatrické léčebně.

„Po půl roce v Klokánku byly děti převezeny do dětského domova. Naštěstí mohly zůstat všechny pohromadě,“ říká teta. Anička se velmi rychle zlepšila ve škole, dohnala látku a naučila se používat sociální sítě. Díky tomu si s některými z tet ještě nějakou dobu psala. „Po půl roce se nám ozvala z dětského domova a oznámila nám, že i se sourozenci poputuje do pěstounské rodiny. Měli jsme obrovskou radost,“ říká Klokánek.

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jména byla pozměněna.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek

Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.

Zdroj: Klokanek FOD


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články