Nikdo neví, jak dlouho chlapec vlastně ve špatných podmínkách žil. Sociálku zavolali lidé z parku, kteří si všimli, že on i jeho maminka bydlí mezi bezdomovci.
Adámek chodil do školy velmi rád. Nikdo si nikdy nevšiml toho, že má přes půl obličeje mokvající vyrážku, nikdo nekontaktoval úřady.
Pro chlapce škola znamenala místo, kde se může umýt a s dětmi se podělit o svačinu.
Žil v příšerných podmínkách. Spal na zemi, koupal se v kádi s dešťovou vodou
Chlapec i jeho matka bydleli v polorozpadlém domě mezi několika bezdomovci. V místnosti bez střechy se ohřívali u ohniště, na záchod chodili za dům. Koupat se museli v jedné kádi s dešťovou vodou.
Ani polorozpadlých postelí nebylo v místě dost, obvykle na nich proto spali ti, kteří ty slabší shodili. Proto chlapec obvykle skončil na zemi. Ráno se vždy velmi brzy vytratil do školy a vracel se co nejpozději.
Úkoly si dělal v parku na lavičce, a právě tam si ho všimli lidé, kteří zavolali pomoc. A tak se chlapec dostal do Klokánku, kde si začal užívat hojnosti jídla a tepla, kde se konečně po dlouhé době vyspal na pohodlném lůžku.
Musel okamžitě do nemocnice. Nakonec se vrátil k mamince
„Když jsme chlapce přijímaly, měl strašlivou vyrážku na obličeji. Ta se navíc ukázala jako infekční,“ vykládají tety.
„Přestože na dítě hospitalizované v nemocnici nemá Klokánek nárok na žádnou státní podporu, jsme Adámka do nemocnice kompletně vybavili a každý den za ním chodili na návštěvy. Trvalo to pár dní, než vůbec mohl k nám,“ dodávají.
Příslušné úřady brzy vyhledali Adámkovu maminku a pomohli jí najít sociální byt. Ta si tak mohla vzít chlapce zpět do péče. Z Klokánku se mu příliš nechtělo, ukázalo se, že právem.
Po necelém měsíci se vrátil zpět, protože jeho matka kvůli špatnému životnímu stylu o byt opět přišla.
Po čase si ale opět s pomocí sociálních pracovnic našla další byt. Ani tentokrát Adámek z Klokánku nechtěl. Ale nakonec se za maminkou vrátil.
„Můžeme jenom doufat, že tentokrát už je žena poučená a pro chlapce udělá to nejlepší. Kdyby se k nám dostal potřetí, už by měla jen malou šanci ho získat zpět,“ dodávají klokánčí tety.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
Zdroj: Klokanek FOD
