Adam: Bezdomovec mi zachránil život a matku odsoudili za týrání. Nyní se starám o nemocného otce

od Nikola Jaroschová
4 minuty čtení
chlapec tezky osud
chlapec tezky osud

Někdy nám zůstává stát rozum nad tím, kolik bolesti si může vytrpět nevinné dítě. Příběh Adámka, chytrého a, navzdory osudu, usměvavého chlapce, začal pod jedním pražským mostem. Jeho maminka ho porodila úplně sama a bez pomoci. Zanechala ho zabaleného do starého špinavého kabátu v krabici od ledničky.


Život plačícímu miminku zachránil bezdomovec

Muž zavolal záchranku, a tím malému chlapci zachránil život. Adámek byl podchlazený, ale zdravý a životaschopný. Policii se podařilo vypátrat nejen matku, ale jejím prostřednictvím i otce a babičku. Adámkův táta byl po těžké autonehodě upoutaný na lůžko a lékaři netušili, zda se někdy uzdraví.

O Adámka se začala starat babička

Miminku byla dopřána všechna péče a láska, kterou si zasloužil. Bohužel zasáhl krutý osud a babička náhle zemřela. Adámek byl svěřen do ústavu a posléze si ho směla vzít k sobě jeho matka, která se nastěhovala do bytu svého bývalého přítele, Adamova otce. Ten byl stále v nemocnici.

Malému Adámkovi nastaly kruté časy. Hlad, špína a zanedbávání byly tím nejmenším, co se mu mohlo přihodit. Byl totiž denně bitý a týraný. Nebýt nečekané návštěvy sociální pracovnice, která ho našla zamčeného ve skříni na chodbě, asi by nepřežil.

Matka byla odsouzena na pět let za týrání

Zdroj: Brian Jackson/123RF.COM

Adámek putoval znovu do ústavu. Tatínkův stav se zatím pomalu, ale trvale zlepšoval. Po dvou letech strávených v dětském domově mohl jít Adam domů. K tátovi, do kterého vkládal všechny svoje naděje a také city. Jenže tatínek už nebyl jako dřív. Ke všem jeho zdravotním komplikacím se přidala poúrazová epilepsie a trvale ho invalidizovala.

O syna se sice staral, jak nejlépe mohl, ale Adam šťastný nebyl. „Tati, potřebuji do školy penál. Tati, nemohl bych dostat svačinu? Mám hlad. Tati, tati…“

Adam se stal třídním otloukánkem a jeho chování se horšilo. Dvojka z chování, rvačky a čím dál častější absence přivedly jeho třídní učitelku na nápad zavolat do Klokánku.

Zdroj: 123RF.COM

Příchod do Klokánku

Události nabraly rychlý spád. Se souhlasem otce byl chlapec přijat do Klokánku. Zprvu nebylo vše růžové, jak by se dalo čekat. Dítě, které je zvyklé se o všechno starat samo, a také samo o všem rozhodovat, se jen nerado přizpůsobuje zaběhnutému režimu. Ale i s tím si musí umět každá teta v Klokánku poradit.

Pomoct jí v tom může psycholožka, která s Adámkem strávila mnoho hodin terapií. Při sestavování individuálního plánu, který každé dítě v Klokánku musí mít, si Adam přál něco, co všechny moc překvapilo.

Chtěl se naučit vařit

„Chci umět upéct kuře a taky bábovku. No a začal bych palačinkami, ty mi doma nikdy nešly,“ přiznal. Vařit a péct chtěl kvůli tátovi, aby si mohli doma připravit něco dobrého. A tak dostal Adam pořádnou pánskou zástěru a sešitek na recepty. Byl talent od přírody a vaření mu šlo skoro samo.

Zdroj: 123RF.COM

Za rok, kdy v Klokánku pobýval (půl roku navíc může mimořádně povolit soud), se naučil vařit málem jako šéfkuchař. Zvládl i svíčkovou s domácím knedlíkem. Asi není potřeba říkat, čím se Adámek chystá vyučit.

Bohužel, to není šťastný konec tohoto příběhu. Adámek se vrátil domů k otci a stará se o něj. Otec je čím dál víc odkázaný na synovu péči. Ani finančně na tom nejsou ti dva stateční chlapi dobře. Životní minimum pro dva a nutnost kupovat drahé léky činí z Adama a jeho otce téměř hladové chuďasy.

Adam chodí na brigády a svoje milované kuře peče jen výjimečně, nemohou si ho dovolit.

„Snažíme se mu pomáhat, jak jen to jde. Na Vánoce tety napekly a poslaly cukroví i vánočku a také pár hezkých dárků,“ vypráví Klokánek.

Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Redakce ve spolupráci s Fondem ohrožených dětí – zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek

Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí, ve svých zařízeních Klokánek, pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Za každý dar děkujeme a přejeme vám ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK.

Zdroj: Klokanek FOD


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články