V jeden a ten samý rok si Miroslav začal plnit svůj sen stát se vojákem a zároveň o něj přišel, když po několika měsících onemocněl roztroušenou sklerózou. Přes problémy se nakonec přenesl, podařilo se mu dokonce založit rodinu. Poslední dobou se ale jeho zdravotní stav zhoršuje, a on proto žádá o pomoc.
„Vychoval jsem i přes nepřízeň osudu tři zdravé děti. Rozhodně se nehodlám jen tak vzdát,“ říká. „Poslední roky mám ale vážné problémy s pohybem. A to se může zlepšit jen díky přístroji, který si ze svých financí nemohu dovolit,“ svěřuje se.
Vše to začalo v roce 1988
Tehdy nebylo Miroslavovi ještě ani dvacet. Nastoupil do zaměstnání jako voják z povolání v Prostějově. Bavily ho podle jeho slov především seskoky padákem, chtěl se věnovat aktivnímu stylu života. Jenomže ten samý rok po pár měsících přišly zdravotní problémy a on byl nucen odejít do invalidního důchodu.
„Po dvanácti letech jsem se dostal do programu Fakultní nemocnice v Ostravě, kde jsem byl léčen Betaferonem,“ vzpomíná. Jenomže na jaře roku 2018 byla jeho terapie ukončena a stav se začal opět zhoršovat.
Mou nadějí je speciální přístroj, který si nemohu dovolit
„Přístroj se jmenuje Padající špička. Vyzkoušel jsem ho poprvé letos během pobytu ve Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov,“ říká Miroslav. Do centra dojíždí na rehabilitace dvakrát ročně. Podle jeho slov mu přístroj pomohl a i podle jeho lékaře je to pro něho nejlepší řešení.
Miroslav si ho ale ze svých peněz nemůže dovolit. Proto se obrátil na platformu znesnáze21, kam umístil žádost o pomoc. „Sbírka, která by mi pomohla na přístroj vydělat, je má největší naděje,“ říká. „Předem děkuji všem, kteří přispějí i minimální částkou.“
Článek byl zpracován na základě příběhu, fotografie zachycují skutečné osoby.
Autor: Redakce ve spolupráci s projektem Nadačního fondu pomoci Karla Janečka – znesnáze21