Marie Terezie jako sen každého zaměstnance: Do rachoty jen tři dny v týdnu

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
Marie Terezie
Marie Terezie

Jak by se vám dnes líbilo pracovat pouze tři dny v týdnu a zbytek mít krásné volno a pohodičku? Jistě by to mělo své výhody, člověk ale za něco přece jíst musí. Jenomže za dob Marie Terezie to bylo všechno jinak.

Panovnice známá především tím, že měla šestnáct dětí a zavedla mnoho novotin, jako například silnice nebo příjmení, vydala za své vlády hned několik patentů. A ten z roku 1775 stanovující robotu pouze na tři dny v týdnu je jedním z nejzajímavějších.

Šlo o reakci na selské povstání

Jednalo se dokument z 13. srpna roku 1775. Jeho přesný název byl robotní patent. Marie Terezie ho podle všeho vydala v reakci na selské povstání, které se událo téhož roku.

Povstání bylo bojem českých sedláků, kteří se toužili osvobodit od robotní a nevolnické činnosti. Sedláci své povstání prohráli a dodnes známe celou situaci z přísloví „Dopadl jako sedláci u Chlumce.“

Ačkoli povstání bylo potlačeno, Marie Terezie se rozhodla sedlákům vyhovět a stanovila povinnost roboty na pouhé tři dny v týdnu.

V zimě měl pracovní den osm hodin, v létě dvanáct. Poddaní se navíc mohli sami rozhodnout, zda chtějí pracovat podle nových pravidel, nebo zůstat při starých.

Robota byla kompletně zrušena až roku 1848

Vrchnost se obávala zmenšení svých důchodů a tlačila tak na panovnici, aby přece jenom patent poupravila.

V roce 1776 tak došlo k několika dodatkům, které platily pro všechny, kteří se rozhodli pracovat podle nového zákona.

Tato pravidla říkala, že užívání pastvin a lesů, které patří vrchnosti, je nyní bezplatné už pouze pro ty, kteří pracují nadále podle starého zákona. Ostatní museli buď pozemky přestat využívat, nebo za jejich užívání řádně zaplatit.

Ačkoli se Marie Terezie snažila být spravedlivou panovnicí a vyhovět všem, nátlakem vrchnosti tomu vždy nemohla dostát. Přesto ovšem její patenty, ať už týkající se roboty, nebo kterékoli jiné, dodnes považujeme za velmi významné, a jí samotnou řadíme k největším ženám v historii.

Robota byla úplně zrušena až v roce 1848. Už Josef II., Mariin syn, měl v tomto ohledu hodně co dočinění, úplné rozhodnutí ale nakonec učinil císař Ferdinand I., který je považován za toho, kdo poddané úplně osvobodil od povinnosti práce pro šlechtu.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články