Alice (32): Kousal si nehty a mlaskal. Na rande dělal i další odpornosti

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 89 1
zena 89 1

Alice provozuje malý obchod se sladkostmi v jednom nevelkém městě. Právě tam ji oslovil stejně starý muž, který se po přistěhování z druhého konce republiky přímo zamiloval do jejího zboží. Několikrát obchod navštívil pod záminkou nákupu, než se konečně rozhodl pozvat ji na kávu.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Pamatuji si každého zákazníka, který do krámku vejde,“ říká Alice. „Přece jenom se jich tu denně nevystřídají zrovna stovky. Takže muže, který se najednou začal objevovat téměř každý den, jsem si zapamatovala rychle.“

Byl milý, pohledný a vtipný. Já žiju sama, tak proč bych si s ním nemohla vyjít?

Zpočátku byl podle Alice muž spíše nesmělý. „Koupil si vždy jen nějakou tu čokoládu nebo ořechy v karamelu. Při každé návštěvě se sympaticky usmíval a chválil mi krámek, že prý ho doporučí všem okolo,“ vykládá Alice. „Nejdřív chodil možná opravdu za sladkostmi, ale postupem času jsme se začali dávat do řeči.

I když Pavel mluvil ze začátku jenom o tom, jaká čokoláda mu chutná nejvíce, nakonec přiznal, že se přistěhoval za prací, svěřil se s tím, že se nedávno rozešel s přítelkyní, a pomalu začal s Alicí flirtovat. Ona se tomu nijak nebránila.

„Líbil se mi. Byl docela roztomilý, začal se mi se vším svěřovat. Jelikož v obchodě zase tolik zákazníků nemívám, nijak mě nezdržoval. Když zjistil, že ani já nikoho nemám, pozval mě na kávu a já přijala. Netušila jsem, co bude následovat.

Alice znala Pavla jen jako nesmělého zákazníka. Netušila, že když se trochu uvolní a stane se sám sebou, začne se chovat podle jejích slov tak trochu jako buran z vesnice. „I když jsme malé město, to, co předváděl na našem prvním rande, jsem opravdu nedokázala skousnout.“

Přinesl mi sice květinu, ale tím romantika skončila

Alice vybrala malou restauraci, o které věděla, že v ní bude vždy místo. „Lidé tady nejsou ani namyšlení snobi, ale zároveň to nejsou úplní nezdvořáci,“ říká. „Pavel přišel slušně oblečený a s květinou. To mě potěšilo, ale to, co následovalo pak, bylo bohužel k nesnesení.“

Pavel se v restauraci uvolnil. Rozhodl se nejspíš ten den, že na Alici zapůsobí svým skutečným já. „Během našeho rozhovoru si celou dobu kousal nehty. Občas nějaký vyplivl na zem, jiné snad dokonce spolkl,“ popisuje znechuceně čtenářka. „Myslím, že si toho možná všimli i lidé od vedlejšího stolu.“

Čeho si ale všimli určitě, bylo Pavlovo mlaskání. „Když jedl, choval se jako buran. Polévku srkal, u hlavního jídla mlaskal. Navíc měl celou dobu opřené nohy o sedátko protější prázdné židle. Styděla jsem se za něho.“

Po odchodu z restaurace dala Alice Pavlovi pusu na tvář a řekla mu, že se ozve. „Neozvala jsem se týden, proto přišel za mnou do práce. Teď mě stále uhání a ptá se, zda s ním někam půjdu. Já ale nevím, jestli zvládnu s někým takovým být. I když se mi moc líbí a je milý, je to zkrátka vesnický balík a já nevím, jestli se k sobě hodíme.“

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články