Moje rodina nikdy netrpěla na žádné zdravotní problémy. Všechny generace byly vlastně až na pár chřipek zdravé. Doktoři ze mě měli téměř radost, když jsem vyplňovala dotazníky a moje rodinná anamnéza byla výborná. Přesto někdo musí být první a bohužel jsem se tím člověkem stala já.
Nikdy jsem neřešila svá mateřská znaménka. Každý z nás nějaká má, tak proč bych měla být výjimkou. Navíc je mám všechna schovaná většinu času pod tričkem a tím méně na ně myslím. Vídám kolem sebe informace o tom, jak důležitá jsou preventivní vyšetření, ale přesto jsem nikdy žádné nepodstoupila. A to byla chyba.
Skončila jsem v nemocnici s alergickou reakcí. Zjistilo se víc než jen příčina problému
Zdroj: 123RF.COM
Liči jsem ten den ochutnala poprvé. Nemohla jsem tušit, že po něm oteču, nebudu moct dýchat a ještě dva dny budu mít nepříjemnou vyrážku. Skončila jsem v nemocnici na pozorování. Když mi dělali vcelku běžná vyšetření, nelíbily se jim jisté výsledky, a proto mě poslali na další vyšetření.
V nemocnici jsem nakonec zůstala déle, než bylo třeba. To všechno kvůli podezření na rakovinu kůže, která se mi začala tvořit v místě kolem jednoho mateřského znaménka. Myslela jsem si, že mě jenom zbytečně zdržují, a byla jsem naštvaná. Když se ale prognóza potvrdila, netušila jsem, jak reagovat. Několik dní jsem proplakala.
Nic není ztraceno. Půjdu na operaci a možná vše dobře dopadne
Na všechno se údajně přišlo v podstatě v čas. Čeká mě za měsíc operace, která by měla nádor odstranit, ovšem až samotný zákrok ukáže, jak je situace ve skutečnosti vážná. Jenomže mám strach. Co, když se náhodou ukáže, že jsem podcenila preventivní vyšetření a že je moje nemoc už ve vážném stavu?
A pokud se jim podaří nádor vyjmout, vím dobře, že u lidí, kteří jednou nemocí trpěli, je vysoká pravděpodobnost, že se jim opět vrátí a že její pozastavení je jenom dočasné. Celá moje rodina se mě snaží ukonejšit, že vše bude v pořádku. Ale oni to nechápou, protože si nikdy ničím takovým neprošli. Možná jim tak trochu vyčítám, že jsem to právě já, kdo onemocněl.
Vím, že je to sobecké, ale svoje pocity nedokážu změnit.
Za posledních čtrnáct dní se moje psychická situace natolik změnila, že začínám uvažovat, že současně s léčbou rakoviny začnu s návštěvami psychiatra. Radím všem, aby nepodcenili mateřská znaménka. I když si myslíte, že je vaše tělo na sto procent zdravé, může se stát, že se sami v sobě zklamete…
Autor: Šárka Cvrkalová
