Michaela se asi jako kterákoli jiná žena chtěla cítit krásná. Toužila po pozornosti mužů a obdivu žen. Ačkoli jí příroda nadělila do vínku přirozenou krásu, kterou by jí jiné ženy mohly závidět, Michaele to bylo málo. Chtěla dosáhnout maximální spokojenosti a kvůli kráse hodně riskovala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Být krásná, dokonalá a perfektní – to je mantra Michaely, která se už jako dospívající dívka chtěla líbit. Touha po kráse byla zpočátku nevinná.
Chtěla jsem být jako ženy z titulních stran časopisů
Už jako malá holčička jsem si se zájmem prohlížela časopisy, které měla máma doma. Chtěla jsem být jako ty krásné ženy, které zdobily jejich titulní strany. S líčením jsem začala už v sedmé třídě, ačkoli to na tu dobu bylo podle lidí příliš brzy, a rodiče tak často čelili kritice, že mi to dovolili. Postupem let se líčení stalo nedílnou součástí mého života. Za kosmetiku a líčidla jsem utrácela nehorázné peníze, které jsem si vydělávala na brigádách nebo je dostávala od rodičů a rodiny.
Říkali o mně, že jsem krásná. Mně to ale nestačilo
Dávala jsem si záležet na svém vzhledu a setkávala se s pozitivními reakcemi. Muži mi skládali poklony a ženy mě pomlouvaly, což mě utvrdilo v tom, že mi závidí, protože jsem krásná. Jenže mně to bylo pořád málo, chtěla jsem víc. Toužila jsem po dokonalé kráse, kterou jsem vídala v televizi nebo na sociálních sítích. Proto jsem se přestala spoléhat pouze na kosmetiku nebo líčení a začala uvažovat o kosmetických proměnách.
Chtěla jsem ušetřit. Byl to risk, který nevyšel
Když jsem zjistila, kolik jednotlivé kosmetické zákroky stojí, bylo mi jasné, že na to nemám peníze. Mám sice práci i jistou finanční rezervu, ale částky za kosmetické proměny je převyšovaly. Rozhodla jsem se, že najdu nejlevnější kliniku, která existuje. Chtěla jsem být krásná, ale neměla jsem dost peněz na to, abych šla na kliniku, která je sice ověřená, ale šíleně drahá.
Nyní již vím, že to byl risk, který se mi nevyplatil. Našla jsem si kliniku, o které se nikde nepsalo, málokdo ji znal, ale ceny měli perfektní. A jim jsem se svěřila do rukou. Byla to chyba.
Už nikdy více se nenechám zkrášlovat
Ačkoli ošetření na klinice proběhlo relativně v klidu, mělo mě varovat už samotné prostředí, které nevypadalo zrovna sterilně. Já však byla zaslepená touhou po kráse, které jsem měla dosáhnout. Nechala jsem si na dané klinice vyplnit rty. Nevěděla jsem, jakou látku k tomu používají, rozhodně to ale nebyla ta, která se používá běžně.
Pár dní poté se u mě totiž objevily zdravotní komplikace a problémy, které mě dohnaly do nemocnice. Tam jsem strávila 14 dní, během kterých jsem se dostávala z horečky a silného zánětu. Je to pro mě nejen varování, ale především obrovské ponaučení. Podle doktorů jsem riskovala a málem mě to stálo život.
Autor: Nikol Kolomazníková
