Javánské maso se v posledních desetiletích stává čím dál oblíbenějším. Jde o produkt, který vzniká fermentací naložených sójových bobů a je oblíbený především mezi vegetariány a vegany. Jaká je ale jeho historie?
Maso je známé také pod pojmem tempeh. Javánské maso se mu říká podle ostrova Jáva, na kterém je velmi oblíbený a tvoří zde základní zdroj proteinů.
Ačkoli se stejně jako tofu vyrábí ze sójových bobů, díky fermentaci získává nejen vysoký podíl proteinů, vláknin a vitamínů, ale také intenzivnější aroma.
Historie javánského masa
Javánské maso původně vzniklo jako vedlejší produkt při výrobě tofu, uvádí Taste Atlas. V 17. století bylo přivezeno na Jávu, kde místní obyvatele napadlo, že by se mohlo vyrábět také úmyslně.
Čínští přistěhovalci tehdy netušili, že boby, které se zkazily a začaly fermentovat, budou jednou základem pro vynikající pokrm, který se dnes dá koupit v každém obchodě se zdravými potravinami.
Tempeh se dá konzumovat jak samotný, tak také v mnoha pokrmech. Má lehce oříškovou chuť, zároveň je hutný a velmi sytý. Často se tak používá při přípravě různých veganských a vegetariánských jídel.
Zdravotní účinky javánského masa
Javánské maso je kvalitním zdrojem bílkovin. Obsahuje také velké množství vlákniny, připomíná Cook Me Indonesian. Běžně by bylo takové jídlo hůře stravitelné, ovšem díky fermentaci bobů je v tomto případě problém vyřešen.
Tempeh se dá zpracovat mnoha způsoby. Můžete ho osmahnout společně s cibulkou, přidat k němu zeleninu a podávat ho s čínskými nudlemi. Dá se jíst ale také fritovaný, marinovaný nebo pečený.
Využívá se podobně jako tofu také do rizota, dělá se z něj nádivka, dá se udit a používat místo uzeného masa. Jde jednoduše o zdravou pochoutku, která má nespočet využití.
Zdroj: Taste Atlas, The Recipe, Cook Me Indonesian
Autor: Šárka Cvrkalová
