V roce 1948 se jedenáctiletá Sally Horner poprvé podívala do očí svého únosce, jenž ji poté bude držet jako rukojmí a zneužívat dlouhé dva roky. O pár let později se tento příběh stane předlohou pro román Lolita ruského spisovatele Vladimira Nabokova.
Příšerná událost otřásla Spojenými státy ve čtyřicátých letech minulého století. Únos mladinké Sally a její osvobození ze zajetí se stalo předmětem zájmu snad každého média.
Vydával se za agenta FBI, když ji přistihl krást. Její vděčnosti využil
Nabokov si uchovával výstřižky z novin o tomto případu a pečlivě jej studoval. Vycházel z něj pak při psaní svého díla Lolita o muži středního věku, jenž je posedlý dvanáctiletou dívkou.
Sally potkala poprvé svého únosce, když se snažila ukrást, s největší pravděpodobností na popud kamarádek, poznámkový blok. Nikdy předtím nekradla, ale myslela si, že když poslechne, západně mezi ony populární dívky ve škole.
V tu chvíli si ji všiml muž, který ji popadl za paži a řekl jí, že je agentem FBI. Sally se vyděsila, on ji však sdělil, že jí prokáže laskavost a nechá ji jít.
Sally byla šťastná, jelikož si nedokázala představit, co by se stalo s její matkou. Ta ji vychovávala sama, protože Sallyin otec spáchal sebevraždu, když bylo Sally pouhých šest let. Rodina si tak musela vystačit z platu švadleny.
Jenže muž jí nedal pokoj nadlouho. Sledoval ji a druhý den odchytil s tím, že se jmenuje Frank LaSalle a jako důkaz vděčnosti s ním musí Sally jet do Atlantic City. A tam to vše utrpení začalo.
Dva roky ji držel v zajetí a zneužíval. Zachránila ji sousedka
Padesátiletý mechanik s kriminální minulostí čítající znásilnění, bigamii či napadení dívku nutil, aby předstírala, že je jeho dcera, jinak ji nahlásí za onu krádež bloku autoritám. Opakovaně ji znásilňoval a způsoboval muka.
Když dvojice bydlela v Dallasu, všimla si jejich podivného vztahu jejich sousedka Ruth Janish, jež se pídila po pravdě. Právě díky ní byla dívka osvobozena a LaSalle zatčen.
Bohužel tím dívčino peklo a psychické trauma rozhodně neskončilo. Noviny zpochybňovaly její status oběti a okolnosti zlehčovaly.
Psalo se, že jako zlodějka nebyla rozhodně tak svatá, že byla baculatá a podobně. Navíc noviny zveřejnily její celé jméno, což se v dnešní době u obětí takových zločinů pro citlivost údajů nedělá.
Snažila se vrátit do života. Brzy však tragicky zemřela
I přesto se snažila navrátit do běžného života. Traumatická zkušenost se na ní však velmi podepsala, navíc v té době rozhodně nebyla psychiatrická péče na takové úrovni, aby se o dívčino duševní zdraví více zajímala.
Sally zemřela tragicky, když jí bylo patnáct let. Stala se obětí dopravní nehody. LaSalle jí z vězení nechal poslat květiny, aby byly položeny na její hrob. Rodina je z pochopitelných důvodů odmítla přijmout, a tak byl tento akt posledním pokusem tohoto zločince o její kontaktování. Sallyin únosce zemřel ve věku sedmdesáti let na arteriosklerózu.
Autor: Šárka Blahoňovská
