Hrůzný zážitek má za sebou teprve čtyřiadvacetiletá Radka. Té se před několika týdny přihodilo něco, co jí naprosto změnilo život. A to hned v několika ohledech.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Radka úplnou náhodou zaslechla rozhovor rodičů, po kterém se probudila až v nemocnici. Vůbec nechápala, co se stalo, a v první okamžiky si dokonce myslela, že je to jenom sen. Jenže nebyl.
Hádka rodičů mě zaskočila. Skoro nikdy se totiž nehádali
Rodiče jsem vždycky považovala za ukázkový příklad spokojeného manželství. Zatímco jiné páry se hádají klidně každý den, u našich jsem hádku zažila všehovšudy asi třikrát. Naši se totiž nikdy moc nehádali.
Proto mě toho večera zaskočilo, že jsem ze svého pokoje zaslechla zvýšené hlasy. Rodiče se očividně vášnivě přeli.
Ačkoli se to nedělá, poslouchala jsem tajně na chodbě
Věřím, že mě rodiče vychovali dobře, proto vím, že poslouchat tajně cizí rozhovor se prostě nedělá. Přesto jsem toho večera potichu vešla na chodbu a poslouchala, co je předmětem hádky mých rodičů. Byla jsem překvapená, když jsem z několika útržků debaty pochopila, že se jedná o mě. Rodiče se skutečně hádali kvůli mně. Provedla jsem něco?
Já jsem adoptovaná?!
Neslyšela jsem všechno, naši napůl vášnivě vedli debatu, napůl se snažili mluvit potichu. Pak jsem ale slyšela něco, co mi vyrazilo dech. Přeli se o to, jestli mi prozradit, že jsem adoptovaná. To jako vážně? Byla jsem v šoku a ani si neuvědomila, že dělám krok vpřed. Krok tam, kde vlastně nic nebylo…
Otevřela jsem oči a viděla kolem sebe doktory
Když jsem otevřela oči, viděla jsem kolem sebe doktory. Nedocházelo mi, co se vlastně stalo. Uvědomovala jsem si jen, že mi strašně drnčí hlava. Jako by mi někdo uvnitř uspořádal pořádně hlasitý orchestr. Vyděšení rodiče stáli opodál. Mamka brečela, měla úplně opuchlé oči a táta se tvářil velmi zkroušeně. V první chvíli mě napadlo, že je to jen sen. Vždyť ještě před chvílí jsem přece stála u nás doma na schodech.
O svém původu jsem se dozvěděla nešťastným způsobem
Bála jsem se rodičů zeptat, jestli to všechno, co jsem zaslechla na schodech z jejich rozhovoru, byla pravda. Oni o tom začali mluvit sami. Dost nešťastným způsobem jsem se tak dozvěděla, že ve skutečnosti nejsem jejich biologická dcera. Zjistila jsem, jaký byl můj původ. Že mě pravá matka odložila a nikdy neprojevila zájem mě vidět. Že se mě naši ujali, když mi bylo půl roku.
Kvůli věci, která se nedělá, jsem měla otřes mozku a zlomenou ruku
Nebudu lhát, byl to pořádný šok. Uvědomila jsem si, že celý život říkám mami a tati lidem, kteří vlastně nejsou praví rodiče. Chvíli trvalo, než jsem to v sobě zpracovala, ale pak mi došlo, že mi na tom vlastně nezáleží. Své rodiče miluji nadevše.
Kvůli poslouchání cizího rozhovoru jsem si odnesla otřes mozku a zlomenou ruku. Dobře mi tak, vždyť přece moc dobře vím, že toto se prostě nedělá.
Autor: Nikol Kolomazníková
