Tragický příběh nejslavnějšího mrtvého těla na Mount Everestu. Teď slouží jako děsivý milník pro živé

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Green Boots
Zdroj: Maxwelljo40, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Jako by jen podřimoval, leží horolezec na boku pod ochranným převisem vápencové jeskyně. Červenou bundu má přetaženou přes obličej, tělo si objal rukama ve snaze zabránit chladu. Nohy má natažené do cesty, a kolemjdoucí tak nutí, aby opatrně překročili jeho neonově zelené lezecké boty.

Záchrana živých horolezců ze zóny smrti nejvyšší hory světa je velmi riskantní. Odstranění mrtvých těl je pak téměř nemožné. Mnoho nešťastníků tak zůstává přesně tam, kde vydechli naposledy.

Navždy zmrzlí v čase tak slouží jako děsivé milníky pro živé. Připomínky toho, že i když jsou již blízko vrcholu Mount Everestu, cesta je stále zrádná.

Everest je plný mrtvých těl

Jedno z nejznámějších těl, kolem kterého musí projít každý horolezec, který se k vrcholu vydá severovýchodní hřebenovou cestou, je tělo indického horolezce Tsewanga Paljora.

Většina ho zná pouze jako Green Boots (zelené boty), podle výrazných zelených horolezeckých bot Koflach na jeho nohou.

Z Everestu se nikdy nevrátilo přes 300 horolezců

Ačkoli si hora od roku 1924 (kdy byl proveden první zdokumentovaný pokus o dosažení vrcholu) vyžádala již přes 300 životů, Paljorovo tělo se díky své nápadnosti stalo jedním z nejznámějších.

Kolem těla horolezce se zelenými botami prošly již stovky lidí, ne všichni však znají jeho příběh.

Tělo stočené ve vápencové jeskyni ve výšce 8500 metrů nebylo nikdy oficiálně identifikováno, předpokládá se však, že jde o indického horolezce Tsewanga Paljora, který byl jedním z osmi horolezců, kteří v roce 1996 nepřežili na Everestu prudkou vánici.

Vedou se však debaty, že by to mohl být jeho kolega Lance Naik Dorje Morup. Oba patřili do šestičlenného horolezeckého týmu z Indie, který se v květnu 1996 pokusil dosáhnout vrcholu. V ten den zemřelo ještě pět horolezců z dalších dvou skupin.

Lidské tělo nebylo navrženo tak, aby vydrželo podmínky na Mount Everestu. Kromě možné smrti v důsledku podchlazení nebo nedostatku kyslíku může drastická změna nadmořské výšky vyvolat infarkt, mrtvici nebo otok mozku.

Vrcholová horečka

V zóně smrti hory – tedy oblasti nad 7900 metrů – je hladina kyslíku tak nízká, že se tělo i mysl horolezců začne vypínat. Stejně jako možnému podchlazení čelí nebezpečí deliria.

Horolezce v zóně smrti také ohrožuje takzvaná vrcholová horečka. Jde o obsedantní touhu za každou cenu dojít až na vrchol a nevšímat si varovných signálů vlastního těla. Horolezec podléhá euforii, klamu a ztrácí sebekontrolu.

Kontroverzní případ Davida Sharpa

Kvůli vrcholové horečce horolezci často neposkytnou potřebnou pomoc těm, kteří se ocitli na prahu svých sil. Tak se stalo třeba v případě horolezce Davida Sharpa v roce 2006, který zemřel ve stejné jeskyni, u které leží Tsewang Paljor.

Kolem zkušeného britského horolezce tehdy prošlo na vrchol přes 40 horolezců. Ani jeden z nich si údajně nevšiml jeho téměř smrtelného stavu a nesnažil se zastavit a pomoci mu.

Green Boots

Tsewang Paljor vyrostl ve vesnici Sakti, která leží na úpatí Himalájí. Osmadvacetiletý Paljor pracoval jako důstojník indicko-tibetské pohraniční policie. Když byl vybrán do speciálního týmu, který se měl stát první indickou skupinou, která dosáhne vrcholu Everestu ze severní strany, byl nadšený.

Polovina z nich se již z hory nevrátila

Navzdory fyzické zdatnosti a velkému zápalu pro věc ani on, ani jeho kolegové z týmu nebyli zcela připraveni na nebezpečí, kterým budou muset na Everestu čelit. Z indické výpravy přežila jen polovina mužů včetně vůdce Singha.

Ten se kvůli stále se zhoršujícímu počasí rozhodl spolu s dalšími dvěma horolezci sestoupit zpět do relativního bezpečí tábora ležícího v nadmořské výšce 8300 metrů. Bohužel se jim ostatní kamarády, pohlcené vrcholovou horečkou, ke stejnému kroku nepodařilo přesvědčit.

Tsewang Paljor spolu s dalšími dvěma muži z týmu skutečně došel až na vrchol nejvyšší hory světa. Odtud ještě vyslali vedoucímu skupiny rádiem zprávu. Bezpečně domů se již nikdy nevrátili.

Při sestupu z hory je stejně jako další dvě skupiny jdoucí z jiných stran zastihla smrtící vánice. Na zmrzlá těla dvou indických horolezců narazila jiná skupina sestupující následující den z vrcholu Everestu.

Tělo Tsewanga Paljora se nenašlo. Nikdo o něm nevěděl, dokud první horolezci hledající úkryt ve vápencové jeskyni nenarazili na tělo zmrzlého horolezce se zelenými botami.

Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, bbc.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články