Pohřbívání mrtvých je často součástí tradičního, kulturního nebo náboženského rituálu. Pohřbívání se dělá z různých důvodů, nejčastěji je to kvůli rozloučení se se zesnulým a k uctění jeho památky. Proč se vlastně začali mrtví pohřbívat, k čemu jsou rakve a jaké zvyky se dodržují v různých náboženstvích?
Pohřbívání mrtvých bylo poprvé zaznamenáno u neandertálců. Nebylo to ale z toho důvodu, že by se zajímali o posmrtný život, ale dělali to čistě z hygienických účelů.
Vědci tvrdí, že pohřbívání mrtvých je spojeno s procesem truchlení, a toto chování lze pozorovat i u šimpanzů či slonů.
Proč se používají rakve?
To znamená, že pohřbívání mrtvých nelze pozorovat jen u lidí, ale i u zvířat. Sice neexistuje jasná odpověď, proč se s pohřbíváním začalo, ale dnes je již běžnou součástí našich životů.
Nejčastěji probíhá pohřbívání do rakví do jam, které jsou hluboké zhruba 182 cm. Poprvé se tak stalo v roce 1665 v Anglii. Tato myšlenka totiž pomohla zabránit šíření moru.
A proč se vlastně začalo pohřbívat do rakví? Důvodů je hned několik. Zabrání se tím například vzkříšení mrtvých, v což věří některá náboženství a kultury, navíc zvířata nemohou tělům ublížit. V různých kulturách se pohřbívá jinak.
Každá země má jiné zvyky
Pohřbívání zemřelých je v křesťanství důležitým procesem smutku, ale katolická církev umožňuje i kremaci. V katolicismu se věří, že pohřbení budou nakonec vzkříšeni a znovu se připojí ke své duši v nebi.
Židovská víra má mnoho symbolických pohřebních rituálů, podle nichž se postupuje v judaismu. Některé muslimské pohřební tradice zahrnují pohřbívání mrtvých jen velmi krátce po smrti a k přepravě těla se využívá plášť.
V Africe jsou lidé přesvědčeni, že pokud se zemřelý nepohřbí, může se vrátit zpátky na svět a způsobit pořádný zmatek.
A třeba v Albánii se zvyky měnily postupem času, a když tam někdo zemře, kremace se nepraktikují, ale konají se místo nich různé pohřební rituály.
Zdroj: dying.lovetoknow.com
Autor: Barbora Turková
