Nejstarší jídlo na světě: Pravěcí lidé začali vařit mnohem dříve, než se dosud předpokládalo

od Dominika Jandorová
2 minuty čtení
rozdelani ohne
Zdroj: Shutterstock

Oheň hrál ve vývoji lidského druhu velkou úlohu a pravěcí lidé jeho kouzlo objevili zřejmě mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Nález ohořelých ryb v Izraeli posunul dataci prvního úmyslného založení ohně o více než půl milionu let.

Ovládání ohně bylo pravděpodobně nejdůležitější dovedností, kterou si naši předkové osvojili a která navždy změnila průběh lidské evoluce.

Díky schopnosti rozdělat oheň mohli naši předkové zůstat v teple, vařit si jídlo, zahánět predátory a podnikat dlouhé výpravy. Oheň také změnil sociální strukturu prvních lidských komunit, stmelil skupiny lidí a umožnil jim zůstat vzhůru dlouho do noci a věnovat se různým činnostem.

Přírodní požár vs. založený oheň

Jako první začal využívat oheň vzniklý například po úderu blesku pravděpodobně Homo erectus v době kamenné. Homo erectus se na Zemi vyskytoval více než 1,5 milionu let a vymizel nejdříve před 250 000 lety. Pravděpodobně se tedy setkal s naším vlastním druhem Homo sapiens.

Ačkoli nejstarší důkazy o využívání ohně pocházejí z doby před 1,5 milionu let, soudě podle zuhelnatělého dřeva a zoxidovaných míst půdy nalezených na lokalitách, např. v Koobi Fora v oblasti jezera Turkana v Keni, představují tyto rané kontakty s ohněm pravděpodobně pouze využití přírodních požárů. Většina archeologů se shoduje, že úmyslné zakládání ohně se začalo objevovat před 300 000 až 400 000 lety.

S ohledem na tento kontext jsou nedávná odhalení z údolí Hula v Izraeli o to pozoruhodnější. Archeologové zde našli starověké pozůstatky kaprovité ryby, které vypadají, jako by je někdo pekl v peci.

To by samo o sobě nebylo nic pozoruhodného, kdyby stáří pozůstatků nebylo datováno do doby před 780 000 lety. Doteď se totiž myslelo, že lidé začali účelově zakládat oheň až o 600 000 let později.

Průkopníci vaření předběhli dobu

Mezinárodní tým vědců z Izraele, Velké Británie a Německa ve své nové studii zkoumal krystaly uvnitř skloviny zubů patřících nalezeným rybám. Tyto krystaly se zvětšovaly nebo zmenšovaly v závislosti na teplu, kterému čelily.

Ukázalo se, že zuby ryb byly vystaveny teplotám mezi 200 °C a 500 °C, což znamená, že nebyly pečeny přímo nad ohněm. Na základě tohoto zjištění se hlavní autorka studie Dr. Irit Zohar domnívá, že ryby byly pravděpodobně připravovány v hliněné peci.

Mnoho otázek kolem prvního použití vaření však zůstává nezodpovězeno. Vaření se objevilo až mnohem později, zhruba před 150 000 lety.

V tomto ohledu byli lovci a sběrači, kteří působili v oblasti starověkého údolí Hula, skutečnými průkopníky. Pravděpodobně disponovali rozsáhlými znalostmi o životních cyklech různých druhů rostlin a zvířat. Proč se tyto znalosti ztratily a byly znovu objeveny až mnohem později, se zatím neví.

Zdroj: Irit Zohar, Evidence for the cooking of fish 780,000 years ago at Gesher Benot Ya’aqov, Israel, 2022, ZME Science, The Sun

Autor: Dominika Jandorová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články