Renata (50): Naše manželství bylo stejně tak falešné jako snubní prstýnky

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
zena 49
zena 49

Když jsem si Oldu před 25 lety brala, byla jsem si jistá, že právě on je můj princ na bílém koni. Náš vztah neměl od samého začátku jedinou chybičku. Našemu okolí se naše manželství zdálo ukázkové a kamarádky se mě často ptaly, co jsem udělala, že jsem získala tak perfektního manžela. Jejich slova mě pokaždé zahřála na duši a já se tetelila blahem, že jsem Oldu ukořistila pro sebe.


Vždycky si zakládal na upřímnosti

Olda byl ten typ muže, pro kterého upřímnost představovala jeden ze základních pilířů spokojeného manželství. Proto mě od samého začátku našeho vztahu nutil říkat pravdu, ať už byla jakákoliv. Vyžadoval po mně upřímnost naprosto ve všem, ať už šlo o mé pocity, zaměstnání nebo o to, kolik jsem utratila za nové oblečení.

Viděla jsem, jak moc je pro Oldu upřímnost důležitá, proto jsem neměla problém říkat mu úplně o všem. Zároveň jsem předpokládala, že když si na té upřímnosti tak zakládá, je stejně tak upřímný on ke mně.

Zdroj: 123RF.COM

Málem jsem ztratila snubní prstýnek

Vždycky jsem byla oplácaná a měla nějaké to kilo navíc. Během posledního roku a půl se mi ale díky zdravému jídelníčku podařilo radikálně zhubnout, z čehož jsem byla neskutečně šťastná. Úbytek váhy se podepsal na tom, že jsem málem ztratila svůj snubní prsten, měla jsem hubenější prsty a již nějakou dobu jsem si všímala, že je mi prstýnek volnější.

Proto jsem jednoho dne vyrazila do klenotnictví, kde jsem chtěla prodavače požádat, aby mi prsten upravil. Manžel mi celý život tvrdil, že jsou naše prsteny z bílého zlata, prodavač v klenotnictví mě vrátil zpátky na zem, prsteny totiž kolem zlata ani zdaleka neproběhly, byly to naprosto obyčejné cetky, které koupíte na každém rohu za pár korun.

Zdroj: 123RF.COM

Lži se na sebe postupně nabalovaly

Skutečnost, že mi manžel ohledně našich snubních prstenů lhal, bylo v naprostém rozporu s tím, na čem si celý život zakládal. Kde byla jeho upřímnost, když mě přesvědčoval, že ho před svatbou snubní prsteny vyšly šíleně draho? Pravda o prstenech však byla pouze první ze lží, které jsem postupně odhalovala.

Manželovo tvrzení, že je upřímnost ve vztahu nadevše, dostalo zabrat ve chvíli, kdy mu volali z banky ohledně půjčky, kterou si před lety vzal. Manžel byl zrovna na zahradě, hovor jsem tak přijala já. Jelikož jsem byla jeho žena, neměli problém mi sdělit, že si můj manžel před čtyřmi lety vzal půjčku ve výši 300 000 Kč. Mně se o tom jediným slovem nezmínil.

Začala jsem pochybovat, že vůbec vím, s kým to vlastně žiju

Po těchto dvou zkušenostech jsem si přestávala být jistá, že vlastně vím, koho jsem si to vzala. Všechno to vyvrcholilo další lží, kterou jsem opět odhalila úplnou náhodou. Jednou mě totiž na ulici oslovila cizí žena a zeptala se mě, jaký je život po boku Marcela. Snažila se mě také varovat, že je to notorický lhář a podvodník. Vůbec jsem nechápala, o čem ta žena mluví. Dokonce jsem si začala myslet, jestli náhodou není blázen. Když mi ale vysvětlila situaci, že se před dvěma lety scházela s mým manželem, který se ale nejmenoval Oldřich, jak jsem ho znala já, ale Marcel, jak ho znala ona, udělalo se mi zle.

Když jsem na manžela udeřila, musel s pravdou ven. Sice jsem to z něho musela tahat jako z chlupaté deky, ale nakonec se mi podařilo dostat z něho celou pravdu. Manžel se nejmenoval ani Marcel, ani Oldřich, jeho skutečné jméno bylo Radovan. Byl to podvodník, který se za mými zády scházel s dalšími ženami, se kterými udržoval paralelní vztahy.

Oldřicha jsem nakonec opustila. Neměla jsem důvod s ním zůstávat, naše manželství totiž bylo stejně tak falešné jako snubní prsteny.

Autor: Nikol Kolomazníková


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články