Manžel paní Lenky patřil ke šťastlivcům, kteří dostali nabídku pracovat z domova. Lenka mu to samozřejmě přála. Když se však jednoho dne vrátila domů dříve, nestačila se divit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Lenka nám poslala e-mail. Popsala v něm, jakou měla zpočátku radost z toho, že její manžel může pracovat z domova. Pak nás ale zaskočila tím, že celá situace nebyla ve skutečnosti taková, jak si celou dobu myslela.
Byla jsem ráda, že manžel nebude muset za prací dojíždět
„Můj manžel měl sice velmi pěkně placenou práci, háček byl ale v tom, že za ní musel dojíždět strašně daleko,“ píše na začátku svého e-mailu paní Lenka. „Žijeme na malém městě, kde nenašel vhodnou pracovní příležitost. Proto se před několika lety pokusil najít práci ve vzdálenějším městě, kde se mu nakonec skutečně poštěstilo.“
Lenka v e-mailu píše o tom, že byla štěstím bez sebe, že její manžel dostal nabídku pracovat z domu. Znamenalo to totiž, že už nebude muset několikrát týdně dojíždět do 100 km vzdáleného zaměstnání.
Manželovi jsem to ze srdce přála, zasloužil si takovou nabídku
Lenka se v e-mailu nezapomene zmínit o tom, jak moc tuto příležitost svému manželovi přála. Podle ní si možnost pracovat z domu zasloužil, zvláště po tom, co několik let neúnavně dojížděl několik desítek kilometrů tam a zpátky.
„Pro manžela to znamenalo hodně. Především pak to, že nemusel brzy ráno vstávat, aby stihl do práce přijet včas,“ vysvětluje nám Lenka. „Možnost pracovat z domu mu tak přinesla jistou svobodu. Já chodila každý den do práce. Když jsem se odpoledne vrátila, zpravidla jsem manžela našla, jak sedí u počítače a pracuje. Byla jsem na něho pyšná,“ přiznává Lenka.
Nebylo mi dobře, proto jsem z práce odešla dříve
„Jednoho dne jsem se v práci necítila dobře, proto jsem svého nadřízeného požádala, jestli mohu odejít dříve,“ svěřuje se Lenka. „Manželovi jsem nevolala, nechtěla jsem ho rušit při práci. Když jsem zaparkovala před naším domem, překvapilo mě, že tu měli auta jeho kamarádi. Z domu se ozývala hlasitá hudba a huronský smích,“ popisuje.
Když Lenka otevřela dveře jejich domu, zůstala stát jako opařená. Myslela si, že doma najde svého manžela v tichosti pracovat, zkrátka jako tomu bývalo vždycky, když se vrátila z práce. Místo toho však našla manžela v obklopení kamarádů, kteří se očividně skvěle bavili. A bodejť by také ne, když alkohol tekl proudem.
Zjistila jsem, že mi manžel celou dobu lhal
Manželův večírek okamžitě skončil. Jakmile si totiž všimli, že ve dveřích stojí rozzlobená Lenka, všichni se okamžitě sbalili a zmizeli. Lenku pak čekal jeden velmi nepříjemný rozhovor s jejím mužem.
„Samozřejmě jsem chtěla vysvětlit, co se to tady dělo,“ píše Lenka. „Manžel se nejdříve snažil mlžit, poté ale přiznal, že ho z práce vyhodili. Celou tu dobu mi tvrdil, že má možnost pracovat z domu, pravda přitom byla, že žádnou práci neměl,“ píše Lenka. „Když já chodila do práce, on se scházel s kamarády, se kterými se dobře bavili. Byla jsem strašně naštvaná,“ svěřuje se nám Lenka.
V závěru jejího e-mailu se dozvídáme, že dala manželovi na výběr. Buď si okamžitě najde práci, nebo půjdou od sebe. Naštěstí dostal rozum a začal si hledat novou práci.
Autor: Nikol Kolomazníková
