Lidská zoo: Místa, kde se s lidmi zacházelo jako se zvířaty a stály se na ně fronty

Lidská zoo vznikala jako součást výstav v 19. a 20. století. Domorodí lidé na nich byli vystavováni jako „divoši z exotických kultur“ a představováni jako podřadní a méněcenní jedinci. Stály se na ně dlouhé fronty.

První lidská zoo byla otevřena v roce 1874 v Londýně na výstavě Earls Court. Od té doby se tato praxe rozšířila do celého světa. Zejména v Evropě a Spojených státech se staly tyto exhibice populární v rámci různých výstav a cirkusů.

Vystavovaní lidé byli považováni za podřadné divochy

Lidé byli v lidských zoologických zahradách vystavováni v klecích, na otevřených pódiích, a dokonce i ve svých domorodých obydlích, aby poskytli návštěvníkům pocit „autenticity“.

Jednalo se o osoby z „exotických“ kultur, jež byly často vystavovány s divokými zvířaty, aby se zdůraznilo jejich „divoké“ a „primitivní“ chování.

Nejčastěji šlo o jedince z Afriky, Asie a Oceánie, kteří neuměli evropskými jazyky. Také jejich kultury a způsob života byly považovány za nižší a podřadné.

Mělo to vyvolat jediné – zvýšení návštěvnosti výstavy. A to také fungovalo. Návštěvníci stáli dlouhé fronty, aby se mohli na takovou výstavu dostat.

Vystavovaní lidé byli zpravidla odvlečeni z domovů a od rodin. Často neměli v zoo zajištěné pořádné životní podmínky, a byli dokonce terčem násilí. To vyplývalo z toho, že se s nimi zacházelo jako s exotickými zvířaty, nikoli jako s rovnocennými lidmi.

Hagenbeckova výmluva

Jedním z nejznámějších propagátorů lidských zoo byl Carl Hagenbeck. Ten v roce 1889 založil v Hamburku první stálou lidskou zoo, kde představil Eskymáky, Inuity, Pygmeje a další.

Hagenbeck tvrdil, že lidské zoo pomáhají lidem pochopit různé kultury a zvyky a vzdělávají je v odlišnostech mezi různými etnickými skupinami.

Nicméně tato argumentace byla kritizována jako výmluva pro zneužívání lidí z jiných kultur a jako záminka, aby se s nimi mohlo zacházet jako s exotickými zvířaty.

Lidské zoo byly od 20. let 20. století postupně zakázány v mnoha zemích. Dnes jsou považovány za zcela nepřijatelné – jako projev rasismu, diskriminace a naprostého nerespektování lidské důstojnosti a kultury.

Zdroj: History of Yesterday, BBC, DW

Autor: Alice Konopásková