Lidé o sebe pečují už od počátku věků. Zatímco dnes máme běžně v každé domácnosti koupelnu s teplou vodou, mýdlo a spoustu kosmetiky, běžní lidé si před pár stoletími o tak snadné hygieně mohli nechat jen zdát.
Ve starověku o sebe pečovali
Kdybychom měli možnost nahlédnout do starověkého Egypta, Mezopotámie nebo antického Řecka a Říma, určitě bychom byli překvapeni.
Podle písemných pramenů se totiž s oblibou oddávali teplé koupeli. V antickém Řecku dokonce dbali na čistotu svých nehtů, depilovali chloupky na některých místech a mazali se vonnými oleji.
Špinavý středověk
Ve středověku se mnoho věcí změnilo. Na sever od Římské říše obývali Evropu barbarské kmeny, které ani zdaleka neměly návyky jako antická společnost. Jídlo pojídaly špinavýma rukama, jak se o tom spousta antických autorů zmiňuje ve svých spisech.
Když barbaři a Římané přicházeli čím dál častěji do kontaktu, byl to pro ně opravdu šok, ale obě strany od sebe něco pochytily.
Hygiena se stala záležitostí bohatých
Středověk společnost rozdělil do několika vrstev. Běžní lidé si nemohli dovolit koupat se v lázních, a proto byli rádi, když se vykoupali párkrát za rok. Výhodu v tomto ohledu měli králové a panovníci, kteří si dopřávali očistu častěji. Podobné zvyky přetrvaly až do novověku.
Koupel se konečně vrací na scénu
V osmnáctém století se lidé začínají více mýt a dbát o sebe. V domácnostech přibývají lavory a další pomůcky, kam se občas lije teplá voda. Chudí vesničané ale stále s hygienou bojují.
Mýdlo je nám neznámé až do devatenáctého století. Zatímco v Itálii jej používali už na začátku novověku, zde se s ním setkáváme o několik století později. Domácnosti ho přijímají s pochybami, ale nakonec si mýdlo najde své místo.
Dvacáté století už je plné novinek a chytrých pomocníků. Lidé chtějí vonět, mydlit se a prát si prádlo. Nakonec přicházejí také s holením, které se uchytilo až teprve nedávno.
Autor: Eva Marešová
