Mnoho lidí pod pojmem špendlík vnímá často i keře a stromy, které jsou ve skutečnosti něčím úplně jiným. Rostliny rostoucí kolem silnic a cest, na kterých rostou žluté nebo červené plody, jsou totiž velmi často myrobalány, což je možná pojem, který mnoho z vás v životě neslyšelo. Myrobalány jsou sice také jedlé, bývají ale nahořklé a obvykle se jimi živí spíše ptáci.
Pravý špendlík je jen jeden. Zásadním poznávacím znamením je to, že se nejedná o keř, ale o strom. Jeho celé označení je slivoň špendlík žlutý, uvádí Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu pro Český rozhlas Region.
Podobnost se švestkou
Špendlíky jsou velmi podobné švestkám. Jejich stromy mají zhruba stejný tvar, dorůstají velikosti až 6 metrů do výšky, žluté plody mají spíše šišatý tvar a pecka jde snadno oddělit od dužiny.
Mezi slivoně dále patří také meruňka, broskvoň, třešeň nebo višeň, což jsou druhy hojně pěstované na českých zahradách. Stejně tak se ale mezi slivoně řadí i myrobalán, který si právě se špendlíkem mnoho lidí plete.
Je jedlý, ale…
Slivoň myrobalán je keř rostoucí většinou u cest a silnic. Tam se dostal díky ptákům, kteří tam jeho semena zanesli. Myrobalány mají červené i žluté plody, na rozdíl od špendlíků jsou ale kulatější, více kyselé a špatně se oddělují od pecek.
Jejich slupka bývá velmi často nahořklá. Přesto jsou velmi často lidmi sbírány a vozeny například do pálenic. Jenomže obsahují jen asi 6 až 8 % cukru, což je podle odborníků velmi málo. Daleko lepší pálenka je tak z pravého špendlíku.
Potom existují ještě slivoně mirabelky. Ty podle webu Radíme jak mají typicky žlutou barvu, jsou kulaté, jdou dobře od pecky a jsou daleko sladší než myrobalány. Při použití v kuchyni (například při pečení buchty) se ale mají tendenci zcela rozvařit. Jsou proto vhodné například při přípravě marmelád.
Zdroj: Český rozhlas Region, Zahrada, Radíme jak
Autor: Šárka Cvrkalová
