Polsko od nás není příliš daleko. Jeho velikonoční tradice se ale v mnoha ohledech liší. V čem jsou naši sousedé podobní, a v čem naopak úplně jiní? Přečtěte si o polských tradicích, které se dodržují během největších křesťanských svátků.
Velikonoce jsou v Polsku považovány za jeden z nejdůležitějších svátků roku. Období se zde říká Čas vzkříšení. A to nejen v náboženském slova smyslu. Jde také o vzkříšení jara po zimě, uvádí Český rozhlas Radiožurnál.
Odlišný význam pomlázek
V dnešní době i v Polsku často chlapci chodí vyšlehat děvčata s pomlázkami. Na mnoha místech země se ale dodržuje tradice, která byla zavedena před mnoha lety.
Pomlázky, které se dělali dříve z palmových listů, jsou dnes běžně pletené z vrby. Doma je věší hospodyně do oken, někde je dokonce pokládají na střechy. Tento zvyk má ochránit jejich domovy před prvními jarními bouřkami, které se v období objevují, vysvětluje Flowee.
Dále se také vrbovými proutky dříve šlehal dobytek, což mělo zajistit dostatek mléka. Tento zvyk už se dnes ale téměř nikde v Polsku nedodržuje, doplňuje Travel Poland Tours.
Pisanky
Malovaným vajíčkům se v Polsku říká pisanky. Každoročně se zdobí nejrůznějšími barvami a je tradicí do jejich přípravy zapojit také děti. Nejtradičněji se vajíčka zdobí pomocí přírodních barviv, například červené řepy, špenátu nebo skořápky vlašského ořechu.
Na Bílou sobotu se do kostela přináší tradičně košík s jídlem, kterému kněz požehná. Tyto pokrmy se poté následující den konzumují. Tradice podle webu Miluji Velikonoce sahá až do 7. století.
Zdroj: Miluji Velikonoce, České Velikonoce, Flowee, Travel Poland Tours, Český rozhlas Radiožurnál
Autor: Šárka Cvrkalová
