Lidský jazyk zná chuť předmětů, které nikdy neochutnal. Jeho klidovou polohu v ústech určuje i to, na jakém kontinentu žijete

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
Jazyk
Zdroj: Shutterstock

Jazyk je sval v našich ústech, který nám pomáhá mluvit, ale také díky němu cítíme chuť jednotlivých jídel. Mnoho lidí věří řadě mýtů o této části těla, které nejsou pravdivé. A naopak některá fakta si neuvědomujeme.

Říká se, že na jazyku je několik center a každé nám pomáhá vnímat jinou chuť. To ale podle webu Huffpost není pravda. Některé receptory mají vnímat chuť sladkou, jiné slanou. Ve skutečnosti je ale jejich funkce sdílená a jde pouze o obecně špatně přijímanou informaci. Co dalšího jste o svém jazyku netušili?

Jeho polohu v ústech neovlivníte

Jazyk můžete vypláznout, nebo si s ním smyslně přejet po rtech. Jak moc ho ale vnímáte v jeho klidové poloze? To, na kterém patře odpočívá, je například stanoveno tím, odkud pocházíte, popisuje ve svém videu na sociálních sítích influencerka Bella Rose Avila.

Cambridge University tento fakt potvrzuje s tím, že lidé v Americe a západní Evropě mají obvykle v klidové poloze jazyk umístěný na horním patře, zatímco zbytek světa, speciálně pak východní Evropané, ho mívají v klidové poloze na spodním patře.

Pohyb jazyku se prakticky nedá ovlivnit. Jde o orgán, který se například samovolně pohybuje, když vás vyšetřuje váš zubní lékař. A vy si to přitom ani nemusíte uvědomovat, doplňuje Ifl Science.

Jazyk jednoduše ví

Velmi zajímavým faktem v poslední době hodně diskutovaným na sociálních sítích je i to, že náš jazyk zná strukturu povrchu všech věcí, aniž by se jich kdy předtím dotkl. Samozřejmě víte, jaké to je, když si dáte k snídani cereálie.

Ve skutečnosti se ale můžete podívat na jakoukoli věc a budete vědět, jaký pocit by byl ji olíznout. Jazyk jednoduše mozku dává informaci o struktuře předmětů, ačkoli s nimi v minulosti neměl co dočinění.

Podle webu McGill za to mohou především naše vzpomínky z dětství, kdy jsme do úst strkali bez rozmyslu vše. Některé věci jsme sice neochutnali, na základě podobnosti s jinými je ale přesto náš mozek schopný určit, jak bychom je při dotyku na jazyku cítili.

Zdroj: Ifl Science, Popsci, McGill, Huffpost, TikTok, Cambridge University, YouTube

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články