Jedním z hlavních symbolů Velikonoc jsou vajíčka. A to nejen u nás. V mnoha zemích ve světě se vajíčka vyfukují a barví nebo se zdobí uvařená natvrdo. Zajímali jste se ale někdy o to, jak tato tradice vznikla?
V České republice vajíčka předáváme jako koledu, zdobíme s nimi větve mladých stromků a konzumujeme je ještě několik dní po Velikonocích. Jak se ale barvení vajec stalo symbolem těchto svátků?
Velikonoční kraslice
Barveným vajíčkům se také často říká kraslice. Pojem je odvozen od slova krasnyj, které ve staroslovanském jazyce vyjadřovalo červenou barvu. Křesťanská tradice barvení vajíček pochází podle Language Connestions už ze 14. století.
Server History nicméně hovoří o tom, že se vejce barvila už ve starověkém Egyptě a Persii, kde byla symbolem vítání jara. Spojení s Kristem dokázat nelze, protože se tato tradice podle všeho objevila mnoho let před vznikem církevních velikonočních svátků.
Nový život
Původní symbolika je jasná. Vajíčko znamená nový život, tedy vítání jara, období, kdy se rodí zvířata a příroda po zimě ožívá, uvádí Brittanica.
Dnes nicméně mnoho lidí vnímá i symboliku náboženskou. Ta byla vajíčkům přiřazena až postupem času. Někteří křesťané si pojí tvar vajíčka se symbolem uzavřeného hrobu, ze kterého vstal Kristus. Jiní pak barví vajíčka na červeno jako symbol Kristovy krve.
Jedna teorie pak hovoří o tom, že se vajíčka původně barvila z důvodů praktických: Na jaře byl nedostatek masa, ale slepice snášely více vajec. Ta se vařila natvrdo a bylo třeba je odlišit od těch čerstvých. Proto je lidé začali barvit, píše NBC Chicago.
Zdroj: Brittanica, Language Connestions, History, Chase Oaks, NBC Chicago
Autor: Šárka Cvrkalová
