Narodila se do rodiny otrokáře. Několikrát byla prodána jinému majiteli, prošla si mnohým utrpěním, ztratila svou životní lásku. To všechno jí nakonec vedlo k tomu, že se stala aktivistkou za práva žen.
Její občanské jméno zní Isabella Baumfree. Pod jménem Belle byla několikrát prodána v aukci novému otrokáři. Samozřejmě se u žádného z nich nesetkala s porozuměním ani slušným zacházením. Proto se nakonec rozhodla k útěku.
Její milenec byl zbit a na následky zranění zemřel. Belle využila šance utéct
Kolem roku 1815 se Belle zamilovala do otroka jménem Robert. Jejich majitel jim ale vztah zakázal. Když se pár i nadále tajně stýkal, Robert byl zbičován a na následky zranění později zemřel.
O dva roky později byla přinucena vzít si muže jménem Thomas. S ním a s Robertem měla dohromady pět dětí.
Když později v roce 1827 začala připadat v úvahu možnost, že bude uzákoněno zrušení otroctví, Belle se svou nejstarší dcerou Sofií utekla od svého otrokáře.
Své zbylé děti bohužel nemohla vzít s sebou. Azyl později našla u Van Wagenerových, kteří jejímu původnímu majiteli nabídli nízkou částku za to, že u nich až do skončení procesu o zrušení otroctví bude Belle sloužit.
I tady byla sice Belle považována za služebnici, bylo s ní ale zacházeno alespoň v rámci možností s úctou. Svým novým majitelům byla Belle velmi vděčná, a i její výkonnost byla najednou zcela jiná než u původního otrokáře.
První černoška, která vyhrála soudní spor s bělochem
Když Belle zjistila, že byl její pětiletý syn Thomas nelegálně prodán do Alabamy, rozhodla se, i přestože měla velmi malé naděje na úspěch, vést celý případ k soudu. Wagenerovi jí v tomto ohledu pomohli.
Soud kupodivu Belle vyhrála. Stala se tak první černoškou, která kdy soudně porazila bělocha. Tím dala šanci mnohým černým otrokům na lepší život. 1. června 1843 si Belle změnila jméno na Sojourner Truth. Začala o sobě prohlašovat, že jí volá pravda.
Stala se aktivistkou, začala bojovat za práva žen a za zrušení otroctví. Od roku 1844 se stala také členkou skupiny podporující práva žen a náboženskou toleranci.
Roku 1850 poprvé veřejně promluvila na národním shromáždění zabývajícím se právy žen.
Právě tady padla její slavná věta „Ain´t I a woman?“ (doslova: Nejsem ženou?), kterou chtěla všem zúčastněným ukázat, že i ženy mají právo na svobodné slovo.
Nejen o tomto projevu vzniklo několik knih, které dodnes popisují Truth jako jednu z největších žen černošské historie.
Autor: Šárka Cvrkalová
