Psí žena: Štěkala, vrčela a chodila po čtyřech. Dívka vychovaná smečkou se ani po 29 letech nezačlenila do společnosti

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
oxana
oxana

Následují příběh je docela jasným ukazatelem toho, že výchova hraje větší roli než příroda. V pouhých třech letech rodiče malou osobu alkoholiků zanedbávali a nechali ji venku na své farmě ve vesnici Novaya Blagoveschenka na Ukrajině.

Instinktivně se plazila k nejbližší věci, která jí mohla poskytnout teplo a úkryt, psí boudě. Její rodiče si sotva všimli, že jim chybí.

Pak o ni ztratili zájem. A tak Oxana žila v psí boudě a jedla syrové maso a zbytky lidského jídla.

Soused vše nahlásil až za pět let

Oxana se pomalu začala stávat součástí smečky a chovat méně a méně jako člověk. Ačkoli musela vidět rodiče na dálku a nejspíš do rodinného domu i párkrát vstoupila, už lidi nepovažovala za svůj druh.

Až o pět let později soused oznámil policii, že malá holčička byla vychovávána psy. To se psal rok 1991 a Oxaně bylo osm let.

V době, kdy byla zachráněna, ztratila veškerou schopnost mluvit a chodila po všech čtyřech jako pes.

Pod dohledem lékařů se dokázala naučit mluvit, chodit vzpřímeně, jíst rukama a hlavně komunikovat jako člověk.

Promarnila schopnost naučit se pořádně mluvit

Jakmile dítě do pěti let promine příležitost naučit se mluvit, je téměř nemožné, aby si později jazyk bez problémů osvojilo.

„Hovoří na rovinu, jako by to byl rozkaz. Její řeč nemá kadenci ani rytmus, neumí skloňovat. Ale má smysl pro humor. Ráda je středem pozornosti, umí rozesmát lidi,“ říkají odborníci, co se na ni přišli podívat. Zajímalo je, do jaké míry se ji podařilo začlenit do společnosti.

Odborníci, kteří měli možnost ji navštívit a vidět ji na Ukrajině, říkají, že má mentální kapacitu šestiletého dítěte a nízkou toleranci k nudě.

I když dokáže dobře sledovat pokyny a miluje být středem pozornosti, pokud něco dostane, jejím prvním instinktem je to skrýt, stejně jako si pes ukrývá kost.

Oxana neumí pořádně počítat, správně číst ani hláskovat své jméno. Má potíže s učením, a když je naštvaná, odejde do lesa. Ví totiž, že štěkání je společensky nepřijatelné.

Aktuálně žije v domě pro mentálně postižené.

Autor: Alice Konopásková


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články