O svaté Ludmile se dnes učí už děti na základní škole. Je totiž důležité, aby o této postavě, tak významné pro náš národ, věděl každý alespoň nějaký ten základ. Co ale přesně vedlo k vraždě ženy, která byla později jako první na našem území prohlášena za svatou?
Svatá Ludmila byla zavražděna v roce 921. Tato smrt se stala jednou z nejznámějších v dějinách naší historie a důkazem je i to, že každý páťák na základní škole by měl alespoň přibližně vědět, o koho šlo. Proč ale musela tato světice zemřít, objasňuje dlouhý příběh.
Za všechno mohl spor tchyně se snachou
Ludmila a její manžel byli nejprve pohané. Až později přijali křest a na Velké Moravě začali šířit křesťanství.
Později se jim narodili dva synové Spytihněv a Vratislav. Ti se oba vystřídali na trůně jako jejich nástupci. Když byl u vlády Spytihněv, narodili se jemu a jeho ženě Drahomíře dva synové Václav a Boleslav.
Osud byl k Vratislavovi krutý a připravil ho o život v mladém věku. Tou dobou ani jeden z jeho synů nebyl ještě schopen vlády.
Bylo proto rozhodnuto, že na trůn usedne Václav, jakmile dosáhne plnoletosti. A do té doby se měla vlády a starosti o něho ujmout jeho babička Ludmila.
To se samozřejmě Václavově matce Drahomíře nelíbilo. Měla odlišný názor úplně na všechno. S tchyní nesouhlasila se způsobem, jakým vychovávala syna, s jejím způsobem vlády, zkrátka s ničím. Jenomže z vyšších míst bylo rozhodnuto. Ona neměla žádné právo na zásahy do vedení země.
Ústup nestačil, Drahomíra požadovala úplnou likvidaci
Spory obou žen netrvaly nijak dlouho. Není historicky zcela jasné jak, nicméně Drahomíra přemluvila svou tchyni, aby jí oba chlapce svěřila. Ludmila se rozhodla ustoupit a odešla na hrad Tetín, kde se chystala dožít svůj spokojený život po boku Boha.
Jenomže to Drahomíře nestačilo, a tak 15. září 921 vyslala na Tetín své bojovníky. Ti se zde nechali ubytovat a až v noci vylomili dveře do Ludmiliny komnaty. Ta pochopila, že nemá smysl se bránit. Bylo jí povoleno se pomodlit.
Přála si zemřít mečem, aby prolila krev, a byla tak splněna podmínka mučednické smrti. Místo toho byla ale nakonec uškrcena vlastním šálem.
Drahomíra dokonce na místě, kde bylo Ludmilino tělo pohřbeno, nechala postavit kostel. To prý aby případné zázraky, které by se zde staly, nemohly být připisovány Ludmile.
Ostatky ale později její vnuk Václav přemístil s poctami na Pražský hrad. A Ludmila si takovou poctu rozhodně zasloužila.
Byla to žena, která pomohla s šířením křesťanství u nás, žena, jejíž názory předběhly vlastní dobu. Právem byla po své smrti v 13. století prohlášena za svatou a dodnes je uznávána jako jedna z největších osob české historie.
Autor: Šárka Cvrkalová
