Madame Curie: inspirátorka, jež nadchla vlastní dceru pro vědu. Obě však za svou práci zaplatily životem

od Šárka Blahoňovská
Zdroj: Neznámý / Public domain

Příběh jako z pohádky, avšak s tragickým koncem. Takový byl život Marie Curie-Skłodowské, jež se narodila do chudé polské rodiny, přesto dokázala prorazit v oboru, který patřil především mužům. Stala se vědkyní, jejíž objevy jí přinesly dvě Nobelovy ceny. Byla prvním člověkem, kterému se to podařilo. Bohužel za svůj výzkum zaplatila zdravím.

Její rodiče byli polští učitelé, a tak Marie vyrůstala v prostředí vzdělaných, avšak nemajetných lidí. Odjela pracovat do Paříže a většinu života také ve Francii strávila.

Vědeckého cíle dosáhla po manželově smrti

V té době už se zajímala o chemii, a tak ji začala studovat na univerzitě v Paříži. Přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie složila v roce 1891 jako první žena. Roky dřiny se vyplatily a Marie získala vysoké vzdělání v tomto náročném oboru.

Při studiích se seznámila s Pierrem Curiem. Ten jí imponoval nejen jako uznávaný fyzik, ale také jako muž. Sympatie byly vzájemné, a tak brzy následovala svatba.

Marie se rozhodla zaměřit na rentgenové záření, jež zkoumala. Dala si za cíl izolovat radioaktivní látku. Pro svůj záměr získala později i svého manžela, který byl odhodlán jí pomoci. Mimochodem právě slovo „radioaktivní“ je jejím dílem.

Manželský pár se dal do práce. Podařilo se jim izolovat různé látky díky chemickým reakcím a krystalizací produktů. Výsledkem bylo mimo jiné objasnění příčiny radioaktivity.

V roce 1898 tak mohli ohlásit objev prvku polonia a radiových solí. O pět let později získali první Nobelovu cenu za fyziku společně se spolupracovníkem Henrim Becquerelem, jenž radioaktivitu jako takovou objevil.

Čistý vzorek radia se ale vědkyni podařilo izolovat až v roce 1906, to už byl její životní partner po smrti. Pierre zahynul pod koly koňského povozu.

Pomáhala vojákům ve válce. Radioaktivita se stala osudnou jí i starší dceři

Před první světovou válkou sledovala vědecké a lékařské využití radioaktivity. Během ní pak vedla vojenskou lékařskou buňku, která měla na starosti rentgenografické stanice. Díky nim mohlo být vyšetřeny až tři miliony francouzských vojáků.

Za pomoci svého tchána vychovala dvě dcery. Starší z nich Irène Joliot-Curie šla v matčiných šlépějích a rovněž se stala nositelkou Nobelovy ceny. Jenže stejně jako Marie zemřela na zákeřnou leukémii jakožto důsledek celoživotního vystavení radioaktivnímu záření.

Autor: Šárka Blahoňovská

Související články