Bojovnice za práva žen Shirley Chisholm to dotáhla z chudé rodiny až na první černošku v Kongresu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Shirley Chisholm
Shirley Chisholm

Shirley Chisholm se narodila 30. listopadu roku 1924 v Brooklynu. Na svět přišla jako čtvrtá dcera rodičů, kteří byli přistěhovalci. Již odmalička žila díky tomu především mezi ženami a velmi brzy si začala uvědomovat, jak nevýrazné je jejich postavení. I to jí po čase motivovalo k jejímu životnímu postupu.

Shirleyin otec byl chudý tovární dělník, její matka švadlena. Rodina si vedla finančně velmi špatně, a proto byly dcery poslány k babičce na Barbados, kde se měly vzdělat a zlepšit své podmínky.

Přestože se jim to vydařilo, vrátily se zpět k rodině. A tehdy začala Shirley pracovat na svém vzestupu.

Začala se zajímat o práva žen a černochů

Shirley začala navštěvovat školu v Brooklynu. Studovala sociologii, ale brzy zjistila, že byla vyloučena z jednoho z klubů, protože nikdo s tmavou pletí do něho neměl přístup.

Proto se rozhodla založit svůj vlastní klub. To se sice nejprve několika lidem na škole nelíbilo, ale jelikož měl její klub úspěch a vedení školy se obávalo, že by mohlo být nařknuto z rasismu, klub byl nakonec oficiálně schválen.

Shirley školu v roce 1946 absolvovala s vyznamenáním. Našla si práci jako sociální pracovnice v několika organizacích a začala se angažovat v bojích za práva žen.

V roce 1949 i vzala studenta z Jamajky, který se tou dobou živil jako soukromý detektiv. O šest let později si dodělala magisterský titul a podílela se na tvorbě Unity Democratic Clubu.

Vstup do Kongresu a pokus o prezidentskou kandidaturu

Do Kongresu se Shirley Chisholm dostala roku 1968. Tehdy zvítězila ve volbách proti afroamerickému veteránovi Jamesovi Farmerovi. Tím se stala první ženou tmavé pleti v Kongresu vůbec.

Shirley začala jako své zaměstnance najímat pouze ženy, a bojovala tak za jejich práva. Také veřejně vystupovala jako obránkyně práva žen, a to i přesto, že se mnohokrát setkala s kritikou.

Když v roce 1972 kandidovala na prezidentku, sama prohlásila, že dobře ví, že nemůže zvítězit. I tak ale pro ni bylo důležité dát vědět světu, že i ženy, navíc černošky, mají ambice se angažovat v politice.

Právě touto snahou na sebe upozornit se nakonec nejvíce proslavila a pomohla ženám alespoň trochu postavit se proti všeobecnému útlaku.

Shirley Chisholm nakonec zemřela roku 2005 po sérii mrtvic. Její vytrvalost a snaha v boji za práva žen a černochů jsou patrné z mnoha pozůstalostí a rukopisů, které po sobě zanechala.

Do paměti všech se vryla jako první černoška v Kongresu, ale také jako hrdá bojovnice za práva všech utlačovaných.

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články