Tajemství budíku: Ve skutečnosti vám probuzení zvukem ubližuje více, než si myslíte

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
Budik
Zdroj: Shutterstock

Už v dávných dobách existovali lidé, kteří chodili od domu k domu a klepali na dveře, aby hlukem vzbudili jednotlivé osoby. Později se v některých oblastech začalo zvonit obřím zvonem na náměstí, aby všichni věděli, že je ráno. Ještě donedávna fungovaly ve většině domácností klasické budíky a dnes používáme na probuzení povětšinou aplikaci na mobilním telefonu.

Pokud ráno vstáváte do práce, víte dobře, že bez budíku to zkrátka nejde. Někdy jsme ochotni vstát po prvním zazvonění, jindy ho odkládáme stále dokola, dokud není už úplně nejnutnější se zvednout z postele. Jen málokdo se probudí dřív, než telefon zazvoní.

Někteří z nás upřednostní nudné zvuky, které jsou na mobilu nastaveny automaticky, jiní si dají na budík svou oblíbenou písničku, která se jim tím pádem po pár dnech zprotiví. Jak je to ale s vlivem takového probuzení na naše zdraví?

Setrvačnost spánku

Náš spánek probíhá v několika cyklech. Tomuto cyklu se říká setrvačnost spánku a ve skutečnosti jde o poměrně složitou vědu. My ji ale zjednodušíme a vysvětlíme vám to nejzákladnější, co potřebujete vědět, abyste pochopili, proč pro vás možná není buzení zvukem nejvhodnější.

Když člověk usíná, nachází se v takzvané fázi non-REM 1, které někdy říkáme také polospánek. Vnímáme sice ještě svět, ale ráno si možná nejsme jistí, co se nám zdálo, a co bylo skutečné. Pak nastupuje fáze non-REM 2, non-REM 3, a nakonec non-REM 4, která je nejsilnější.

Ve fázi REM je mozek aktivnější než v bdělém stavu a člověku se zdají sny. Opakuje se několikrát za noc.

Během non-REM 4 je náš spánek hluboký a tvrdý a vytrhnutí z něho by mohlo být nebezpečné. Postupně se ale dostáváme opět na non-REM 1 a k probuzení, které nastane samo, nebo pomocí budíku.

Pokud nás něco prudce vzbudí během fáze non-REM 1, není to pro naše tělo takový šok. Už se pomalu připravovalo na probuzení a ani hlasitý a náhlý zvuk budíku nám neublíží. Ovšem to platí, pokud jsme spali dostatečně dlouho na to, aby se náš spánkový cyklus do tohoto bodu dostal.

Vědci ze sleepstation.org.uk tvrdí, že pokud jsme vzbuzeni prudce během fáze non-REM 2 nebo non-REM 3, prudké probuzení, které zapříčiní zvuk budíku, může vést k problémům. V minulosti byly dokonce u mnoha lidí pozorovány záchvaty, které vedly až ke kolapsům systému.

To jsou sice výjimky, ale dlouhodobé „šokové probouzení“ může mít vliv na psychický stav, způsobovat podrážděnost a nevrlost, ale také problémy s dýcháním nebo s tepem, které poškozují plíce a srdce.

Alternativní budíky

Pokud chodíte spát později, například okolo půlnoci, a vstáváte mezi pátou a šestou hodinou ráno, pravděpodobně se nestihnete prokousat všemi fázemi a probouzíte se ve spánkové fázi non-REM 2. To pro vaše tělo není vhodné.

Proto existují budíky, které vám pomohou nastartovat se pomalu. Neprobudíte se šokem, nýbrž pomalým uvědomováním si, že je čas vstávat, což v těle udělá dojem postupného přechodu do fáze non-REM 1.

Takovými budíky jsou například chytré hodinky, na kterých si nastavíte vibrace a v danou chvíli vás probouzí jejich šimrání na ruce, které se postupně zesiluje. Někoho ale toto probudit nedokáže, nebo se mu s hodinkami na ruce špatně spí.

Potom je dobrou volbou takzvaný světelný budík. Pokud spíte se zataženými závěsy a máte v pokoji temno, budík, který vám ráno posvítí do obličeje a vytvoří dojem přirozeného svítání, by pro vás měl být ideální.

Zdroj: sites.psu.edu, sleepstation.org.uk, abcnews.go.com
Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články