Millie a Christine McKoy se narodily v roce 1851. Na svět přišly jako siamská dvojčata spojená páteří. Kromě toho se narodily dvěma otrokům, velmi rychle byly odebrány matce a jejich první roky života je provázel jen výsměch. I přesto se ale nakonec jejich život obrátil alespoň částečně k lepšímu.
Jako malé děti byly dívky předávány od majitele k majiteli. Někdy šlo o jejich dobrovolný prodej jiné osobě, jindy byly ukradeny. Lidé je za velké peníze vystavovali na výstavách, vydělávali na nich, příliš hezky s nimi ale nezacházeli.
Ačkoli mělo jejich tělo dva páry nohou i dva páry rukou, brzy se jim začalo přezdívat jednoduše dvouhlavá dívka.
A i díky tomu je podle serveru Documenting the American South dokázal vystopovat soukromý detektiv, který je vrátil jejich prvnímu „právoplatnému“ majiteli.
Když se dvojčata vrátila k Josephu Smithovi, bylo jim téměř 6 let. Dívky za sebou měly kruté zacházení, v mnoha případech jim jejich majitelé sotva dávali najíst.
To se ale najednou změnilo. I když byly i nadále předmětem výdělků, Smith a jeho žena se o ně dobře starali.
O jejich osudu se svět dozvěděl náhodou
O dvojčatech se brzy přestalo mluvit. Dodnes by o nich vlastně nikdo nevěděl, kdyby čistě náhodou soudní reportérka Joanne Fish Martell nenarazila na brožuru o dvojčatech v jedné knihovně, uvádí Stanford Magazine. Případ ji zaujal, a začala tak pátrat po podrobnostech.
Na základě jejího zkoumání se příběh dvojčat dostal do světa. Martell prohledala lékařské záznamy i dokumenty o různých cirkusech, ve kterých mohly dívky působit.
Na základě toho zjistila, že se roku 1857 začala dvojčata vzdělávat, a později dokonce působila dobrovolně v cirkuse.
Snažily se pomáhat potřebným
Obě dívky se dokázaly naučit mluvit několika jazyky. Hrály na piano a tančily. Svému majiteli, kterého začaly nazývat otcem, vydělávaly peníze. V dospělosti se jim podařilo odkoupit plantáž, na které kdysi jejich rodiče otrokařili.
Později dokonce založily školu pro černé děti a snažily se společně podporovat řadu dalších institucí pomáhajících menšinám.
V roce 1871 se Millie a Christine vrátily do Anglie, kde vystupovali pro královnu Viktorii.
V 80. letech 19. století se sestry připojily k Barnumovu kočovnému cirkusu, ale na konci desetiletí odešly do důchodu.
Když Millie v říjnu 1912 zemřela na tuberkulózu, lékaři podali Christine morfin, aby jí pomohli rychle a bezbolestně ukončit její život.
Zdroj: Documenting the American South, 19th Century Disability, Stanford Magazine
Autor: Šárka Cvrkalová
