Victoria amazonica, to je latinský název největšího leknínu na světě. Své jméno dostal v první polovině devatenáctého století na počest královny Viktorie a amazonských pralesů, v nichž roste. Ve skutečnosti jej ale objevil Čech už v roce 1801.
Jako první přírodovědec ji objevil Tadeáš Haenke
Viktorie královská je největší zástupce rodiny leknínů. Jeho nález má na svědomí Tadeáš Haenke v rámci expedice Malaspina.
Ta prozkoumala Tichomoří, jih Ameriky, Austrálii i Nový Zéland. Při té příležitosti našla na hladině řeky Mamoré obrovský leknín se zahnutými okraji, který se krásně vznášel na vodní hladině.
Tyto lekníny obecně mohou dorůst až do osmi metrů a na dně jezer být silně zakořeněny. Nacházejí se především v amazonském deštném pralese, zpravidla v jeho bažinatých místech.
Jak listy leknínů rostou, je skutečnou podívanou. Vždyť se zvětšují až o půl metru za den. Jejich květy jsou nejprve bílé, poté se zbarvují do fialova až červena a mohou dosáhnout až čtyřiceti centimetrů v průměru. Některé z nich unesou i člověka, ty pěstované u nás ale spíš jen malé děti.
Vidět rozkvetlou viktorii královskou je zážitek na celý život
Pozoruhodný je i způsob, jakým se tato rostlina množí. Kvete totiž po setmění a první noc kvetení viktorie královská svou sladkou vůní přitahuje hmyz, který poté v květu uvězní, až se zavře.
Druhý den se samičí květ mění na samčí, začne produkovat pyl a otevře se. Hmyz obalený pylem je propuštěn, dolétně na další květ, nechá se znovu polapit a tak stále dokola.
Když je reprodukce ukončena, leknín se uzavře a ponoří pod vodu. Trvá to velmi krátce, takževidět rozkvetlou viktorii královskou je vzácným zážitkem na celý život.
I u nás můžeme tyto lekníny najít. Už se jím chlubilo Výstaviště Flora Olomouc, kde se pěstuje od roku 1927, nebo botanické zahrady v Liberci a Brně. V našich podmínkách ale nepřežijí zimní období, proto se pěstují znovu od semínka.
Autor: Šárka Blahoňovská
