V osmdesátých letech se v československém sportu děly velké věci. Úspěchy střídaly dopingové skandály, v moči sportovkyň se nacházely stopy zakázaných látek a trenéři se nebáli svým svěřenkyním píchat látky, o nichž si kolikrát dotyčné myslely, že se jedná o pouhé vitamíny, nejčastěji o vitamin B12.
V Československu v té době kvetl státem řízený doping. Mluvilo se o něm minimálně a spíše jako o jakémsi kontrolovaném programu speciální péče, protože sportovkyně ani kolikrát netušily, že dopují.
Státem řízený doping jako reakce na úspěchy sportovců z NDR na olympiádě
Program vznikl v tehdejším Československu na konci sedmdesátých let jako odpověď na úspěchy sportovců Německé demokratické republiky.
Ti totiž byli režimem nuceni užívat zakázané látky, aby pak na olympiádě ukázali, kdo je hned po Sovětském svazu další atletickou velmocí, fair play nefair play.
Látky, o nichž se v souvislosti s řízeným dopingem mluví, jsou anabolické steroidy. Ty braly i některé reprezentantky v běhu na lyžích.
V roce 1987 se Anna Janoušková a Ludmila Klingerová připravovaly v místě mistrovství světa v Obersdorfu na závod, nicméně marně.
V utajeném testu se v jejich moči prokázaly zbytky zakázané látky nandrolon, a tak byly obě odvolány. Druhý den odjely s tím, že jsou nemocné. Československo tak o vlásek uniklo velkému skandálu.
Později se ukázalo, že na soustředění dostávaly anabolické steroidy Strombu a Agovirin. Ty měly zlepšit jejich výkonnost a rychlostní schopnost.
Podporovaly rovněž regeneraci, takže sportovkyně zvládly náročnější tréninky v kratším časovém úseku.
Vyhodili ji z autobusu na hranicích, protože odmítla podepsat souhlas
U tohoto odvolání byla také Alžběta Havrančíková, běžkyně, jež si rok předtím kvůli dopingu také zažila své.
Odmítla podepsat souhlas s onou specializovanou lékařskou péčí, a tak byla vyhozena na hranicích, když s ostatními reprezentantkami cestovala na soustředění v Rakousku. I tak se ale udržela mezi špičkou a dle jejích slov už žádné větší tlaky nepřišly, maximálně v náznacích.
Dodnes se najdou sportovkyně, které doping ve své kariéře popírají. V jejich neprospěch ale hovoří fyziologické změny, které na svých tělech musely pozorovat. Svaly, agresivita, hlubší hlas, výrazné ochlupení v podpaží i na hrudníku, to vše s braním steroidů úzce souvisí.
Doping v socialistickém Československu zpracovává jako téma i film Fair Play Andrey Sedláčkové z roku 2014 s Judit Bárdos v hlavní roli.
Autor: Alice Konopásková
