S přítelem jsme hledali společné bydlení. Do té chvíle jsme žili střídavě v jeho a v mém bytě, protože jsme čekali, až si budeme doopravdy jistí, že je to mezi námi na dobré cestě. Pak už nemělo cenu držet si dva byty a zbytečně utrácet za nájem, když jsme uspořené peníze mohli využít jinak – třeba na pěknou dovolenou, kterou bychom strávili spolu.
Nevěřila jsem, jak těžké je najít slušný byt
Dokud jsme se s přítelem nezačali zajímat o nové bydlení, ani ve snu mě nenapadlo, že je to docela oříšek. Ve svém starém bytě jsem žila už šest let a je pravda, že předtím mi ho dohodila kamarádka. Asi jsem žila v naivní představě, že se v dnešní době jen stačí podívat na internet, kde se to nabídkami pronájmů a podnájmů jen hemží. Byla jsem proto nemile překvapená, jak těžké je najít slušný byt, který neplesniví, nechybí mu okna nebo se nenachází v napůl rozpadlém panelovém domě.
Konečně jsme našli své hnízdečko lásky
Ani jsme se nenadáli a najednou jsme zjistili, že bydlení hledáme už skoro dva měsíce, byli jsme z toho oba dva už unavení a přiznám se, že i docela otrávení. Pak se na nás ale usmálo štěstí a my našli volný byt v pěkném a udržovaném paneláku, o který se podle všeho staral jeden správce – a dle našeho názoru a podle toho, co jsme měli možnost vidět, se o dům staral velmi poctivě. Konečně jsme našli naše hnízdečko lásky, kterým se měl stát světlý byteček 3+1 v klidné části města.
Zdroj: 123RF.COM
Z pana domácího jsem mnohdy měla strach
Přestěhovali jsme se, vzdali se našich původních bytů a konečně začali žít spolu, jak se na zamilovaný pár sluší a patří. Měli jsme z nového bydlení radost, ta však neměla trvat příliš dlouho. Pan domácí, který se nám prvně zdál jako moc milý a zodpovědný člověk, totiž ve skutečnosti nebyl takový andílek, za kterého jsme jej s přítelem považovali. Sama jsem se o tom několikrát přesvědčila, když jsem ho potkala na chodbě a on měl nejapné a mnohdy i chlípné řeči na můj účet. Tvářil se přitom tak slizce, že jsem z něho kolikrát měla strach a snažila jsem se mu vyhýbat.
Nečekaná návštěva v bytě
Přítel ráno odjel do práce a já si užívala, že ještě nemusím vstávat. Chvíli jsem lenošila v posteli a poté si chtěla dát sprchu. Zpoza zvuku, který vydávala puštěná sprcha, jsem zaslechla, jak se zacvakly vchodové dveře. Myslela jsem si, že se vrátil přítel, proto jsem vyběhla z koupelny tak, jak mě příroda stvořila.
Zdroj: 123RF.COM
Krve by se ve mně nedořezal, když proti mně nestál přítel, ale náš pan domácí. Místo toho, aby odvrátil zrak před úplně nahou ženou, vykročil mým směrem a začal mi říkat, jak si spolu užijeme, že to určitě chci stejně jako on. Začala jsem křičet, musel mě slyšet celý dům. To domácího vyděsilo a během vteřiny zmizel z našeho bytu.
Okamžitě jsem volala příteli, byl doma do hodiny. Domácímu chtěl dát co proto, já ho však zadržela, že by z toho mohl mít problémy. Nikdo se mi nemohl divit, že jsem odtamtud chtěla pryč. Na domácího jsem podala oznámení a z bytu jsme se odstěhovali.
Autor: Nikol Kolomazníková
