Nastavení svých hranic. Fráze, kterou jste v poslední době určitě slyšeli. Většina odborníků se shoduje na tom, že je opravdu duševnímu zdraví přínosné nějaké hranice mít. Ale jak vlastně na to? Jak si nastavit hranice a zároveň nepůsobit hrubě? A umíme vlastně respektovat hranice jiných lidí?
Osobnostní hranici si můžeme představit jako imaginární čáru, která odděluje to, co je vám příjemné, a co nikoliv. Každý člověk má tyto hranice jinde, a dokonce pro každého jiného člověka si je stanovuje jinak. To znamená, že to, co vám nevadí od nejlepšího kamaráda, vám může vadit od kolegy v práci.
Stanovení hranic není lehké především z toho důvodu, že mnoho lidí není schopno hranice druhého respektovat. Proto je nutné trénovat jak na jejich stanovování, tak na jejich respektu. Své hranice totiž nemusíte nikdy nikomu vysvětlovat a zdůvodňovat, pokud sami nechcete.
Jak si správně nastavit hranice
Při nastavování hranic je důležité být dokonale upřímní. Mnoho lidí s tím má ale problém. Mají strach, že budou vypadat příliš arogantně a že je okolí příliš nepochopí. Místo toho tedy stále jen naznačují, čímž dochází k tomu, že je okolí opravdu nechápe.
Krok 1: Potvrzení
Když si chcete s někým promluvit o svých hranicích, nejlepší je začít potvrzením. Dotyčný jistě ocení, že jste upřímní, a zároveň pochopí závažnost vašeho hovoru. Nejčastěji se používá fráze: „Já vím, že…“. Pokud se tedy budete bavit s kolegou v práci, jehož příliš familiární chování vám není příjemné, začnete hovor například: „Já vím, že se občas tvářím zaraženě, když spolu mluvíme,“ nebo „Já vím, že někdy neodpovídám na tvé otázky,“.
Krok 2: Vysvětlení
Poté je nutné dotyčnému vysvětlit, jak se cítíte. Může to být pro vás zprvu obtížné, ale je důležité si uvědomit, že nikdo nemá věšteckou kouli, a nedokáže tak odhalit vaše niterné pocity. Například tedy můžete říct: „Cítím se nepříjemně, když se mě vyptáváš na osobní otázky.“
Krok 3: Nabídka
V závěrečné fázi je nutné co nejpřesněji definovat své nové hranice. Jak jsme již uvedli výše, pro druhého člověka bude mnohem snadnější vás pochopit a hranice respektovat. Nejlepší je učinit návrh a zeptat se, zda je to i pro druhou osobu v pořádku. Například: „Byl(a) bych rád(a), kdybychom se spolu mohli bavit jen o práci, šlo by to?“
Jak respektovat cizí hranice
Lidé mají při nastavování hranic strach, že se druhý člověk bude cítit nepříjemně. Bohužel to se opravdu někdy stává. Není to ale důkazem toho, že by nastavování hranic bylo něco špatného. Je to spíše tím, že lidé byli vychováváni v přílišné korektnosti k okolí, a nikoliv ke zdravé komunikaci.
Až si příště někdo nastaví hranici vůči vám, neberte si to špatně či osobně. Nic jste neprovedli, a ani on ne. Naopak mu poděkujte za upřímnost a snažte se s ním najít řešení, abyste se oba ve vašem vztahu cítili dobře. To je přeci to nejdůležitější.
Zdroj: Shape.com
Autor: Markéta Mladá
