Sedíte u televize a sledujete, jak v nějaké zemi lidé dobrovolně zvolili do významné politické funkce zcela očividného diktátora, a nechápete, jak je to možné? Důvodem je, že nejste v situaci jako daní obyvatelé a nemyslíte si, že diktátor je vlastně zachránce. Právě strach je tím společným faktorem, který diktátorům umožňuje zvyšovat svou moc.
Přijde na pódium, začne řvát, mlátit rukama, mluvit nenávistně, moralizovat a jednostranně kritizovat. Poté přijde s naprosto geniálním řešením, jak tuto hroznou situaci vyřešit.
Toto řešení poté uvede do praxe ve formě vykořisťujících zákonů. A lidé ho přesto milují a nedají na něj dopustit.
Diktátor jako zachránce
O kom je řeč? O diktátorovi. Ačkoliv zcela jasně poškozuje jejich práva a dělá jejich životy horšími, velká skupina lidí ho obdivuje a vychvaluje. Najde se jen malá hrstka lidí, kteří si přejí jeho smrt.
Nechce se vám tomu věřit? Připomeňme si jen pár jmen z 20. století. Adolf Hitler, Benito Mussolini, Joseph Stalin, Muammar Kaddáfí, Augusto Pinochet či Mao Ce-tung. A v neposlední řadě Vladimir Putin.
Mají společné jedno: zmanipulovali masy lidí, aby věřili, že vše, co dělají, dělají v jejich zájmu. A stejně tak mají společné vlastnosti lidé, kteří je obdivují.
Jeden příklad za všechny
Diktátoři se někdy chopí moci násilím, ale v některých případech si je sami lidé zvolí. Jak uvádí server Grunge, Adolf Hitler vyhrál se svou stranou v roce 1932 zákonné volby. Vladimir Putin vyhrál volby v roce 2000 také legitimně.
Proč se lidé dobrovolně podvolili diktátorovi? Příklad lze ukázat právě na Hitlerovi. Německo utrpělo v první světové válce porážku a ekonomika země byla v troskách. Muselo zaplatit miliony na reparacích a inflace narostla do vysokých čísel.
Hitlerova nacistická strana se objevila v této hrozné době a nabídla lidem obnovení moci a naději pro německý lid. A lidé mu věřili a slepě ho následovali.
Strach jako hlavní zbraň diktátora
A to je právě tím hlavním důvodem, proč lidé svého diktátora následují. Pokud se totiž lidé bojí, podmaní se i za cenu ztráty práv a svobody.
Touha po autoritě, diktátorovi, je tak odrazem strachu ze ztráty kontroly a bezpečí. Server Psychology Today pak uvedl, že vzestup diktátora jde ruku v ruce se ztrátou zodpovědnosti za sebe a své činy.
Dalším důvodem, proč lidé diktátorovi podlehnou do takové míry, že před ním padají doslova na zem, je idealizace jeho osobnosti.
Lidé proměňují diktátora v „ochranné božstvo“ a nedají na něj dopustit, protože věří v jeho nekonečné schopnosti.
Tyran na pracovišti
Nemusí však jít jen o velké osobnosti vládnoucí masám lidí. Může se jednat o tyrana na pracovišti. Takový tyran má většinou narcistickou a antisociální poruchu osobnosti, která vede k nedostatku empatie.
Jediné, o co usilují, je moc a kontrola. Využívají k tomu manipulaci a lhaní. Důvody, proč se lidé nechají terorizovat v práci, jsou stejné jako u diktátorů. Je to strach.
Zároveň se zde u některých může objevovat víra, že v každém člověku je něco dobrého. Takový člověk pak na tyranovi vidí jen to hezké a odpouští mu jeho negativní vlastnosti.
Zdroj: Grunge, Psychology Today, Aeon
Autor: Soňa Jiroutová
