Na první pohled vypadali jako dva obyčejní desetiletí chlapci. Spolužáci a kamarádi Robert Thompson a Jon Venables se však v roce 1993 stali chladnokrevnými zabijáky. Jejich nízký věk a brutalita spáchaného zločinu otřásla Spojeným královstvím až do morku kostí.
Teprve dvouletého chlapce unesli Robert Thompson a Jon Venables 12. února 1993 z nákupního centra New Strand v anglickém Bootlu. Poté ho zavezli do Waltonu v Liverpoolu, kde ho následně umučili a ubili k smrti.
Tělo malého Jamese Bulgera poté naaranžovali na železniční koleje tak, aby vražda vypadala jako nehoda.
Policie se domnívala, že za únosem malého chlapce stojí dospělý člověk. Teprve záběry z kamer odhalily šokující pravdu. Jamese Bulgera unesly dvě děti. Jeho mrtvé tělo, rozdělené vlakem na dvě části, bylo nalezeno na trati o několik dní později.
Dětští vrazi byli odhaleni velice rychle. Policii je udal anonymní volající, který zároveň prozradil, že oba chlapci nebyli v den zmizení malého Jamese ve škole. Upozornil také na to, že na bundě jednoho z chlapců by mohl být důkazní materiál.
Policie desetiletého Thompsona a Venablese ihned zatkla. Kamarádi se poté snažili hodit vinu jeden na druhého. Přestože od hrůzného činu uběhla již téměř tři desetiletí, jejich příběh dodnes šokuje. Možná i proto, že neskončil rokem 1993.
Zdroj: Profimedia
Spojovalo je těžké dětství
U vrahů bývá společným znakem složité dětství. Nejinak tomu bylo u Roberta Thompsona i Jona Venablese. Thompson se narodil 23. srpna 1982 v anglickém Liverpoolu jako pátý ze sedmi dětí. Otec rodinu brzy opustil a matka upadla do depresí, které řešila alkoholem i pokusy o sebevraždu.
Jeho kamarád Venables se narodil ve stejném městě jen deset dní před ním. Jeho rodiče byli také rozvedeni. Vychovávala ho pouze promiskuitní matka, která vládla tvrdou rukou.
Drobné přečiny dělali běžně
Oba chlapci byli dobří přátelé a vědělo se o nich, že rádi porušují pravidla. Vždy šlo ale „jen“ o drobné přestupky a krádeže. Až do onoho osudného dne 12. února 1993, kdy se rozhodli nejít do školy a své zločiny pozvedli na novou děsivou úroveň.
Zkoušeli unést jiné děti
Malý James Bulger nebyl ten den prvním dítětem, na které se Thompson s Venablesem zaměřili. Pokusili se nejprve neúspěšně odlákat tříletou holčičku a dvouletého chlapce od jejich matky. Záměr nevzdali a hledali jinde.
Denise Fergusová byla zrovna v řeznictví, když nakrátko pustila ruku svého dvouletého syna Jamese, aby zaplatila. Toho kluci využili a chlapce ihned popadli a odvlekli pryč. Jeho nešťastná matka dodnes lituje, že pustila jeho ruku a dává si vše za vinu.
Ihned jak si všimla, že syn zmizel, zalarmovala ostrahu obchodního centra. Po malém Jamesovi však již nebylo nikde ani stopy, a tak byl nahlášen na policii jako nezvěstný.
Kolemjdoucí je nechali odejít a později toho litovali
Mezitím Thompson s Venablesem odvlekli chlapce daleko od obchodu a do jiného města. Mnoho lidí na ulici je vidělo, ale myslelo si, že jde o tři sourozence.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Našlo se i několik kolemjdoucích, které zarazilo agresivní chování kluků vůči malému chlapci. Někteří z nich se zastavili, aby s chlapci promluvili, ale všichni je nakonec nechali jít, aniž by něco udělali.
Neskutečná brutalita činu
Trojice nakonec došla až poblíž železniční trati ve Waltonu. Thompson a Venables zde malého Jamese mučili, mlátili cihlami a kameny, kopali do jeho těla a do očí mu cákali ukradenou modrou barvu. Nakonec mu rozbili lebku železnou tyčí. Před svou smrtí utrpěl chlapec dvaačtyřicet zranění.
Přestože jeho tělo položili na trať a vlak následně mrtvé tělo přejel, bylo zřejmé, že jeho smrt nebyla náhoda. Malého Jamese o dva dny později našlo několik vyděšených dětí, které si na místo přišly hrát.
Pomohl až anonym
Únos sice zachytila kamera, ale existovalo jen málo stop vedoucích k podezřelým chlapcům. Policie se navíc ze záběrů domnívala, že jsou únosci tak o čtyři roky starší než ve skutečnosti. Pomohl jim až telefonát, který na oba chlapce jasně ukázal.
Nejen, že oba podezřelí byli ten den za školou, jeden z nich byl viděn s modrou barvou (používanou při Jamesově mučení) na bundě. Když policisté zkontrolovali domy obou chlapců, nebylo již pochyb. Na botách jednoho z nich byly také stopy Jamesovy krve.
Zdroj: Profimedia
Robert Thompson a Jon Venables tak byli zatčeni necelý týden po brutální vraždě. Nejprve vše popírali, házeli vinu jeden na druhého, ale Venables se poté přiznal a svého činu litoval. Thompson, kterého vyšetřovatelé prohlásili za vůdce celé akce, zatímco Venables byl spíše následovník, byl při výsleších méně emotivní, často až mrazivě klidný.
Dvojice z pekla
Detektiv Phil Roberts, který na případu pracoval, prohlásil, že při rozhovorech s nimi doslova zíral zlu do tváře. „Ten den šli zabíjet. Opravdu tomu věřím. Kdyby nebyli chyceni, určitě by udeřili znovu. Byli jako partneři stvoření v pekle,“ prohlásil Roberts po jejich výslechu.
Motiv jejich jednání je neznámý
Podle soudních psychiatrů nebyl ani jeden z chlapců sociopat a oba moc dobře chápali následky svého jednání. Motiv zrůdného činu zůstává dodnes nejasný. Byli shledáni vinnými z únosu a vraždy Jamese Bulgera a uvězněni až do svých osmnácti let. Stali se tak nejmladšími odsouzenými zabijáky v moderní britské historii.
Pedofilní Jon Venables
Propuštěni byli v roce 2001 a dostali nové identity. Celý příběh však ještě nekončí. Ačkoli se věřilo, že hlavním „mozkem“ všeho byl Thompson, od doby, co byl propuštěn, neměl se zákonem problém.
Oproti němu Jon Venables byl několikrát zatčen za držení dětské pornografie, především fotek zneužívání dětí a vlastnictví jakési „příručky pedofila“. Naposledy byl odsouzen v roce 2018 a v roce 2020 mu bylo zamítnuto podmínečné propuštění.
Rodiče Jamese si pro Venablese přejí doživotí
Otec zavražděného Jamese Bulgera bojuje za to, aby Venables zůstal ve vězení na doživotí. Obává se, že je nebezpečným monstrem, které by mohlo po propuštění znovu vraždit. „Je to pedofil a čeká jen na další oběť. Měli bychom se ujistit, že žádné další oběti nebudou, držme ho tam, kde patří,“ cituje Jamesova otce deník The Sun.
Zdroj: en.wikipedia.org, allthatsinteresting.com, thesun.co.uk
Autor: Michaela Pauerová
