I v dnešní době jsou ve světě rozšířeny sporty a zábavní akce, při kterých jsou poměrně drsným způsobem využívána živá zvířata. Většina podobných akcí je už sice zakázána, dříve ale vůbec nebyly výjimečné.
A patří k nim i takzvané tahání husy, které bylo velmi oblíbeným sportem v Nizozemsku, Belgii, Anglii i v Severní Americe ještě zhruba v 17. století. I když původ celého představení se datuje už do 12. století.
Živá husa (nebo v některých případech zajíc) byla upevněna na tyči či provazu nataženém přes cestu ve výši očí. Jezdec na koni v plném cvalu pod provazem projel a pokusil se zvíře chytit za krk a táhnout ho, co nejdál to šlo, dokud hlavu neutrhl.
Den hus a husí festivaly
V Belgii a Německu se tahání husy praktikuje dodnes. Ovšem došlo k několika výrazným rozdílům. Tím prvním je, že k akci dochází v rámci tradice pouze na masopustní pondělí.
Husa je navíc vždy již mrtvá, je oficiálně usmrcena veterinářem, aby netrpěla. I tak ale ochránci zvířat protestují, že se jedná o nehumánní zacházení.
Ve Španělsku je každý rok 25. červenec označován jako Den hus. Jde o den, kdy se oslavuje vítězství a osvobození od Arabů v roce 1141, tradice je tedy opravdu dlouholetá.
Nějaký čas bylo zakázáno používat husy a místo toho jezdci na koních nastrkovali třásněmi ovázané tyče do kruhovitých terčů. Později se ale vrátila tradice s husou. Dnes je zde samozřejmě jako v Německu a Belgii používána husa mrtvá.
I přesto ale zvíře vždy umírá za účelem lidské zábavy a podle některých ochránců zvířat je jedno, zda husa zemře utržením krku, nebo injekcí, když ve výsledku její smrt slouží jen k pobavení lidí.
Alternativní husí zábavy
I v dalších státech existují tradice, při kterých se stávají husy obětí. Příkladem může být Den husy ve Švýcarsku, který se koná každý rok 11. listopadu. Válečníci se zde snaží šavlemi rozseknout mrtvou husu upevněnou na sloupku uprostřed náměstí.
Ve Spojených státech amerických se zase z tahání husy udělal oficiální festival, který vlastně nemá žádný vyšší důvod. Tradici sem přivezli nizozemští osadníci a původně se jednalo o akci, která měla sjednotit lid z nižších vrstev při jednoduché zábavě.
Později se kolem místa, kde probíhalo tahání husy, začaly stavět stánky s alkoholem, občerstvením a prodejními předměty, a tahání husy se tak stalo pouze součástí festivalu, který vlastně vznikl na jeho základě.
Po občanské válce tahání husy ve Spojených státech vymřelo, ale v 70. letech 19. století bylo ještě stále někde praktikováno dokonce i ilegálně s živými husami.
Dnes už snad v žádné zemi není povoleno pro tuto zábavu používat živá zvířata. I u těch mrtvých je ale mnohdy sporné, zda jde skutečně o lidskou zábavu, nebo o týrání zvířat na úkor našeho pobavení.
Autor: Šárka Cvrkalová
