Lidé zkrátka často mívají v povaze říkat druhým to, co někde slyšeli. Občas si příběh přikrášlí po svém, nebo sdílí neověřené informace. Zvláště ženy jsou pak často považovány za klepny.
V dnešní době není takové chování nic neobvyklého. Trestem je obvykle ale výsměch společnosti, nebo se celá situace jednoduše přejde.
Dříve to měly ale ženy, které neudržely pusu zavřenou, poměrně náročné.
Pro tuto skupinu totiž vznikl speciální mučící nástroj, který měl světu ukázat, že žena dopomáhala šíření klepů. A tím ji trestal mnohdy dokonce její samotný manžel.
Vzal svou ženu na procházku hanby
Mnoho z žen v dnešní době by ve středověku zkrátka žít nemohlo. Propadly by se totiž hanbou do země, kdyby pod vedením vlastního manžela musely procházet ulicí s takzvanou scoldovou uzdou na hlavě.
Maska čarodějnice byla ocelová maska, která se ženě, jež se provinila šířením drbů, nasadila na hlavu a uzamkla jí jazyk, aby nemohla mluvit.
V některých případech byly údajně na část přilby k jazyku přidány ostny a bodce, které se do něho ženě zabodávaly v případě, že se pokusila promluvit. To ale nebylo na celé věci to nejhorší.
Vlastní manžel pak k přilbici přidělal takzvanou scoldovu uzdu a ženu provázel po ulici, kde ji vystavoval zrakům veřejnosti. Ostatní na ni s oblibou plivali a pokřikovali po ní nehezká slova.
To byl středověký trest pro každou ženu, která se provinila tím, že s ostatními ženami při nedělních setkáních, jež tehdy bývala poměrně běžná, klevetila o něčem, co nemusela být pravda, nebo přikrášlovala skutečnost.
Původně šlo skutečně o uzdu na čarodějnice
Možná by se mohlo zdát, že scoldovu uzdu vymyslel muž, který měl se svou ženou problémy a nelíbilo se mu, že jeho polovička šíří klepy. Ale to není zcela pravda.
Původně byl totiž tento mučící nástroj používán nejen k tomu, aby ženu zesměšnil, ale především jako mučící nástroj na čarodějnice.
Měl tak dlouho tlačit hříšnici na jazyk, až se přiznala ke svému provinění.
Výraz scold dříve označoval nespokojenou ženu. Používal se především proto, aby čarodějnice už nikdy nikoho nemohli zaklít.
Své využití ale našel také v otrokářství, kdy ho měli vězni přidělaný k hlavě, aby během práce nemluvili s ostatními, nebo aby si snad nedovolili promluvit na svého pána.
V 19. století nastaly železné masce konečně konce. Tehdy byla používána naposledy, a to při otrokaření černochů.
Později její oblibě odzvonilo, o trestní za drby se svět přestal zajímat a přišly do módy jiné mučící nástroje.
Autor: Šárka Cvrkalová
