Ponížená královna Boudica kvůli pomstě zmasakrovala tisíce Římanů. Neměli sahat na její dcery

od Nikola Jaroschová
3 minuty čtení
Boudica
Zdroj: Profimedia

Je považována za britskou lidovou hrdinku. Příběh Boudičiny pomsty je ve Spojeném království legendární a vypráví se dodnes. Říká se, že ani peklo v sobě nemá tolik hněvu jako zavržená žena. Pravdivost tohoto rčení keltská královna jasně potvrdila.

Boudica se údajně narodila někdy kolem roku 30 našeho letopočtu. Je tedy více než pravděpodobné, že některá fakta o jejím životě mohou být zkreslena. Dodnes ale zůstává důležitým kulturním symbolem Velké Británie.

Historické prameny ji popisují jako statnou ženu poněkud zasmušilého vzhledu, s hrubým hlasem a hustými vlasy, sahajícími až ke stehnům. Ve své pomstě prý zmasakrovala 70 000 až 80 000 nepřátel.

O Boudice a jejím boji proti Římanům napsali především dva římští autoři. Ti však příběh popsali až několik desítek let po její záhadné smrti. Spisy Tacita a Cassia Dia se staly hlavním zdrojem informací.

Její manžel původně s Římany spolupracoval

Boudica se narodila v Camulodunu, dnešním anglickém městě Colchester. Provdala se za krále východního britského kmene Icenů, Prasutaga. Jeho lid obýval území dnešního Norfolku. Když v roce 43 n. l. dobyli Římané jižní Anglii, dovolili Prasutagovi svobodně pokračovat ve vládnutí.

Po smrti krále chtěli Římané zabrat všechno

Prasutagas však někdy kolem roku 60 n. l. zemřel a zanechal po sobě závěť. Polovina území i majetku měla připadnout jeho ženě a dvěma dcerám, polovinu měli dostat Římané. Těm to však nestačilo a chtěli získat vše.

Prasutagovu poslední vůli ignorovali, a sotva Boudica usedla po svém manželovi na trůn, Římané začali okamžitě zabírat icenské území a dožadovali se veškerého majetku. Královna vdova se však nehodlala jen tak vzdát a chtěla bojovat za svůj kmen i odkaz svého manžela.

Boudicu zbičovali a její dcery znásilnili

Její odpor však nezůstal bez odezvy Římanů. Vyplenili palác i království a Boudicu veřejně zbičovali. Nevynechali ani její dcery. Obě byly mučeny, bity a znásilněny. Královská rodina přišla o vše.

Královnina krvavá pomsta

Královna Boudica však byla silná a chytrá žena a rozhodla se pomstít. Dala dohromady armádu o síle asi 100 000 lidí. K jejímu povstání se přidávali nejen lidé z kmene Icenů, ale i z dalších kmenů, nesouhlasících s římskou nadvládou.

Jakmile se všichni shromáždili, udeřili. Boudica a její armáda šli od města k městu, ničili a zabíjeli. Své protivníky rozřezávali, nabodávali na kopí, věšeli na šibenici, ukřižovali či upalovali. Neušetřili ani ženy. Podle Cassia Dia je napíchli na bodce, byla jim odříznuta ňadra a přišita k ústům.

Boudičina armáda nejprve zasáhla Camulodunum, které bylo v té době hlavním městem římské Británie. Město vypálila a obyvatele zmasakrovala. Než stihli Římané proti povstání zareagovat, byla jejich kavalérie přepadena ze zálohy a pobita.

Boudica slaví druhé vítězství

Dalším městem, které poznalo Boudičinu pomstu, bylo Londinium, tedy dnešní Londýn. Ani město, ani jeho obyvatelé nebyli nijak ušetřeni a skončili stejně jako předešlé město. Zuhelnatělá vrstva vypáleného města se pod dnešním Londýnem dodnes nachází.

Poté se povstalci dostali do Verulamia (St Albans), kde byl opět stejný postup jako v předchozích městech. Vraždy provedené Boudicou a její armádou jsou v historických pramenech popsány jako extrémně hrozné a kruté.

Ve třech zničených městech Boudica se svou armádou zabila během povstání asi 80 000 lidí. Většinou Římanů, ale byli zde i prořímští Britové. Jenže s velkou pomstou přišel i velký pád. Boudica sice způsobila velké drancování, ovšem Římskou říši svrhnout nedokázala.

Boudičin pád

Povstání bylo nakonec poraženo během strategické bitvy, vedené římským guvernérem Gaiem Suetoniem Paulinem. Rebelové měli sice mnohem větší armádu, Římané však disponovali lepší bojovou taktikou. Zahnali Boudičinu armádu do soutěsky, kde ji pobili. Neušetřili prý ani ženy, ani zvířata.

Její smrt je opředena záhadou

Jak zemřela bojovná Boudica, není zcela jasné. Některé zdroje uvádí, že než by padla do římského zajetí, raději se otrávila či probodla. Jiné píší, že mohla zemřít přirozeně na následky některé z tehdy neléčitelných nemocí.

Žádné historické záznamy neuvádí, co se stalo Boudičiným dcerám. Jisté však je, že královna pro svůj lid bojovala do posledního dechu.

Zdroj: military-history.fandom.com, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová


Sdílet článek:Share on Facebook
Facebook

Související články