Oběť exorcismu: Trpěla epilepsií, přesto se rodiče rozhodli pro vymítání ďábla. Jeho strašlivé dopady nahánějí hrůzu

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
anneliese michel
anneliese michel

Psychické nemoci bývaly a jsou často nepochopeny a někteří především v dřívějších dobách mnohdy věřili spíše tomu, že jsou příčinou něčeho nadpřirozeného. Stejně tomu bylo i v případě Anneliese Michel, která se stala obětí exorcistických rituálů.

Michel přišla na svět v září roku 1952. Narodila se v německé rodině katolíků, byla vychovávána v náboženské víře a dlouhé roky pro ni byl Bůh vším. Jenomže v šestnácti letech prožila záchvat, po kterém už nic nebylo jako dřív.

Lékaři diagnostikovali její stav jako epilepsii spánkového laloku. Jelikož začala mít Anneliese deprese a záchvaty přibývaly, byla dočasně hospitalizována v psychiatrické léčebně.

Léky nepomáhaly, rodina vyhledala exorcisty

Jelikož léky, které byly Anneliese předepsány, nepomáhaly, začala rodina prosit o pomoc exorcisty. Dívka totiž údajně začala mluvit o tom, že dokáže komunikovat s ďáblem, začala mít hrůzu z náboženských symbolů a záchvaty se podobaly spíše posedlosti nějakým cizím duchem.

Jenomže církev v té době exorcistické obřady povolovala pouze ve výjimečných případech. Anneliese byla podle lékařů psychicky nemocná, a nebyl tak důvod k jinému jednání.

Přesto se nakonec našli dva kněží, kteří se rozhodli exorcistickými rituály dívce pomoci. Prvním byl Ernst Alt, kterému napsala sama Anneliese podivné dopisy, ze kterých usoudil, že dívka potřebuje jeho pomoc. Druhý se jmenoval Arnold Renz.

Během deseti měsíců bylo na dívce provedeno celkem šedesát sedm exorcistických rituálů. 1. července 1976 zemřela dívka na podvýživu. Při vyšetřování bylo zjištěno, že měla podlitiny po celých nohou z neustálého klečení a byla podvyživená.

S oběma knězi i její rodinou byl proto zahájen soudní proces, při kterém byli tito čtyři lidé obviněni ze zabití z nedbalosti.

Obhájci žádali směšně nízké tresty

Oba muži se bránili, že se snažili pouze z náboženských důvodů pomoci dívce od samotného ďábla. To se jim údajně i povedlo, když pár dní před smrtí konečně docílili osvobození Anneliesiny duše.

Neměli podle svých slov ani ponětí o tom, jak je na tom Anneliese zdravotně. Svých činů litovali a obhájci se snažili pro ně získat trest pouze v podobně pokuty.

Podle slov obhajoby rodiče vytrpěli během života už příliš a měli by být tedy od trestu osvobozeni úplně. Jenomže na to soudci nepřistoupili.

Nakonec byli oba kněží posláni do vězení na šest měsíců s tříletou podmínkou. Tento trest připadal většině zúčastněných směšně nízký, přesto byl vyšší, než původně obžaloba chtěla. Stejný trest dostali i rodiče.

Po dvou letech bylo tělo Anneliese exhumováno a znovu pohřbeno. O to požádali sami rodiče, kteří tvrdili, že byl první pohřeb proveden v rychlosti a stresu a dívka dostala nekvalitní rakev. Z místa jejího posledního odpočinku je dodnes poutní místo.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články