Hypatie byla jednou z prvních žen, které studovaly a učily matematiku, astronomii a filozofii. Jejím domovem byla Alexandrie. Její osud byl však tragický, stala se obětí vraždy. A to z dosti pochybného důvodu.
Město Alexandrie založené Alexandrem Velikým v roce 331 před naším letopočtem se rychle stalo centrem kultury a učení starověkého světa.
V roce 48 před naším letopočtem město však dobyl Caesar.
Působila uprostřed náboženských bojů
Když se v roce roce 364 Římská říše rozpadla a Alexandrie se stala součástí východní poloviny. Sužovaly ji náboženské boje mezi křesťany, Židy a pohany.
Hypatia byla dcerou matematika a astronoma Theona, kdo byla její matka, je dodnes záhadou. Její otec byl i jejím učitelem
Brzy začala psát vlastní práce a učila studenty u sebe doma. Dopisy jednoho z těchto studentů, Synesia, naznačují, že tyto lekce zahrnovaly i navržení astrolábu, přenosného astronomického kalkulátoru.
Kromě odborných znalostí jejího otce se Hypatia prosadila jako filozofka. Její veřejné přednášky byly populární a přitahovaly davy.
Nikdy se nevdala, přesto ji vztah s mužem přivedl do záhuby
Hypatia se nikdy nevdala, pravděpodobně žila v celibátu. Říká se však, že byla temperamentní a v Alexandrii vzbuzovala zvláštní úctu.
Mezi její obdivovatele patřil i alexandrijský guvernér Orestes. Její vztah s ním by nakonec vedl k její smrti.
Orestes byl křesťan, ale nechtěl podstoupit moc církvi, což ho přivedlo do křížku s Cyrilem. Jeho stoupenci se ho neúspěšně pokusili zavraždit.
Hypatia však byla jako pohanka a žena bez jakékoliv ochrany snadnějším terčem.
Svlékl ji a ubili k smrti
Jednoho dne, zřejmě v roce 415 nebo 416, ji v ulicích Alexandrie dav fanatiků vedený Petrem Lektorem vytáhl z kočáru a odtáhl ji do kostela.
Tam ji svlékl a ubil k smrti. Poté bylo její tělo roztrháno a spáleno aktéry této brutální vraždy.
Hypatia se mezitím stala symbolem feministek, mučednicí pohanů a ateistů a postavou v beletrii.
V roce 2009 ji ztvárnila Rachel Weisz ve filmu Agora. Snímek však vypráví fiktivní příběh točící se okolo záchrany knihovny před křesťanskými fanatiky.
Autor: Šárka Blahoňovská
