Pohledná kapitánka Jana Vinická ze seriálu Modrava nemá daleko od své představitelky. Soňa Norisová také působí křehkým dojmem, ale je to bojovnice. Má za sebou poruchu příjmu potravy, vyhoření i nález na mamografu. Ale bojuje jako lvice a málokdo by na ní poznal, že se potýká s tolika démony.
Nezastavitelný workoholik
Herečka zvládne sebrat veškerou sílu, kterou v sobě má, aby se popasovala se svými problémy. Co však nezvládne, je odpočinek.
Hraje v muzikálu, divadle, televizi, a do toho navíc zpívá a jezdí po různých vystoupeních. Pro mnoho lidí by toto tempo bylo vražedné a byli by vděční, kdyby jim něco odpadlo. Ne však herečka! Ta je teď naopak smutná, že skončilo natáčení seriálu Policie Modrava.
„Natáčelo se vždy v létě a já si od té doby neumím léto bez Šumavy představit,“ přiznala pro Aha! a dodala, že navíc byli všichni spíše jako rodina než jako kolegové. I to jí bude prý chybět.
Nezastavitelná byla už jako malé dítě. Sama sebe označuje za kluka v sukních a máma ji prý vždy musela hledat různě po stromech.
Naštěstí byl její tatínek lékař, a veškeré odřeniny tak mohl rovnou ošetřit. Sama Norisová chtěla být zdravotní sestrou, ale nesnese pohled na krev.
Svého rozhodnutí stát se herečkou nelituje, ale jak sama říká, neumí odmítat práci. Její neschopnost umět odpočívat a odmítat vedla až k syndromu vyhoření. Teď už se to trochu naučila.
Bojuje se svými démony
„Moc jsem pracovala a neměla žádný čas na sebe. A pak to přišlo. Zaplavil mě pocit, že nic nedává smysl. Nebyla jsem schopná dělat nic. Byl to šílený stav,“ vzpomíná na své vyhoření.
Toto období popisuje tak, že byla smutná a chodila dva týdny jako bez duše. Měla ale štěstí, že si umí uvědomit, že potřebuje pomoc.
„Naštěstí mám v sobě jakýsi čip. Když se blížím k chmurám, umím si říct dost. A většinou mi pomůže manuální práce,“ dodává s tím, že jí také pomáhá být se synem Michaelem a partnerem Adrianem Rajtnerem.
S bojem proti démonům má své zkušenosti. Během dospívání totiž řešila poruchy příjmu potravy, když jí někdo doporučil, aby kvůli roli zhubla.
„Nebyla jsem vysloveně tlustá, prostě taková baculka. Ale hrozně se mě to tehdy dotklo,“ přiznala, jak začaly její problémy s bulimií.
Ve chvíli, kdy se dopracovala až k vyvolávání zvracení, si naštěstí uvědomila, že má problém, a vrátila se ke zdravé životosprávě.
Tato síla jí velmi pomohla, když se jí na mamografu ukázal nález a musela na biopsii. Naštěstí vše dobře dopadlo, ale čekání na výsledky bylo náročné, a v této době zúročila svou schopnost věci zvládat a vyplakat se z nich.
Autor: Soňa Jiroutová
