Marie (62): Po příchodu domů mě čekalo překvapení, ze kterého jsem měla nejdřív radost. Skončilo ale katastrofou

od Nikola Jaroschová
2 minuty čtení
zena 20
zena 20

Marie si jako dítě zvykla bydlet na vesnici. Jenomže po svatbě se přestěhovala do města a tam už dlouhé roky žije. I v bytě ale občas zavzpomíná na to, jaké to bylo na farmě se zvířátky.

Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.

„Občas jsem zavzpomínala na naši starou kočičku, kterou jsme jako děti doma měli. Kvůli práci jsem si ale kočku do bytu pořizovat nechtěla, aby tu nebyla celé dny sama,“ říká Marie.

Už rok jsem v invalidním důchodu. Celé dny jsem doma

Když Marie skončila v práci, nastalo období, kdy se doma podle svých slov dost nudila. „Hodně čtu a luštím křížovky. Jinak ale kromě úklidu doma nemám co dělat. Do společnosti už ve svém věku tolik nechodím a manžel je stále v práci,“ stěžuje si čtenářka.

„Po roce nudy se rozhodl, že mi sežene kočičku. Jednou jsem přišla domů z posezení s kamarádkou a na prahu mě čekala na jedno oko slepá kočka. Prý ji našel jeho kamarád, kterému jí bylo líto. Než ji dal do útulku, zeptal se nás, jestli ji chceme, a můj muž kývnul.“

Marie měla z nečekaného dárku obrovskou radost. Kočku umyla, nakrmila a ošetřila jí zraněnou tlapku.

„Hrozně se bála. Na jedno oko vůbec neviděla a měla na noze ošklivou ránu. Bylo mi jasné, že s ní budeme muset k veterináři,“ popisuje Marie. „I tak jsem ale byla nadšená, že mám novou kamarádku.“

Druhý den Marie kočku odvezla na vyšetření. Bohužel ji ale čekala nepříjemná zpráva. Kočka na tom byla hůř, než se čekalo.

„Ukázalo se, že kromě zranění tlapky má i hnisavé zranění dásní. I když večer žrala, bylo to jen velkým hladem a spíš jí to ublížilo.“

Zaplatili jsme za doktora velké peníze. Teď jen čekáme, kdy nám odejde

Když doktor Marii spočítal, kolik za všechnu léčbu zaplatí, dlouho přemýšlela, jestli do kočičky investuje. „Celkem šlo o jedenáct tisíc. Čekalo ji několik operací, očkování a odčervení. Jenomže já jsem ji tam prostě nemohla nechat, když jí někdo v tomhle stavu nechal na ulici.“

Podle veterináře bylo zřejmé, že zranění kočce způsobil člověk. Marie se tedy rozhodla být tím, kdo všechno odčiní. „I tak nám ale řekl, že její naděje na dlouhý život jsou malé,“ pokračuje smutně.

Ani její manžel nebyl nadšený z toho, kolik peněz dala do toulavé kočky. „Řekl, že kdyby to věděl, nesjpíš by ji rovnou dal do útulku. Ale snažil se mě pochopit. Zná mou lásku ke zvířatům a také nechce, aby nám kočka zemřela.“

Kočku manželský pár pojmenoval Envy. Je to už měsíc, co ji mají doma, kočka se ale stále bojí kontaktu, žere jen minimálně a její rány se nelepší. Marie se proto bojí, že z radosti bude brzy jen smutek.

Autor: Šárka Cvrkalová


Související články