Vedlejší účinek COVID-19, který děsí i samotné lékaře

od Šárka Blahoňovská
2 minuty čtení
zena lekar respirator
zena lekar respirator

Lékaři začínají být čím dál tím více znepokojeni velmi málo diskutovaným vedlejším účinkem onemocnění COVID-19. V nedávno zveřejněné studii se totiž ukázalo, že u lidí, kteří tuto nemoc prodělali, je poměrně vysoká možnost rozvinutí ještě dalších, velmi nepříjemných stavů.

Deprese a posttraumatická stresová porucha nejsou v současné době ve společnosti žádné tabu. Co ale trochu tabuizované je, je spojitost těchto nemocí s novým typem koronaviru.

Deprese, úzkosti i problémy se spánkem

U 28 procent pacientů, již byli hospitalizováni s koronavirem a průzkumu časopisu Brain, Behavior and Immunity se účastnili, se ukázalo, že se potýkali nebo potýkají s posttraumatickou stresovou poruchou.

42 procent pak uvedlo, že zažilo úzkostné stavy. Jedna třetina respondentů přiznala, že jim byla diagnostikována deprese.

Jedna pětina pak zažila symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy a téměř polovina dotčených má problém se spánkem.

Ze studie vychází, že více než polovina dotázaných z 402 respondentů se ztotožnila minimálně s jednou psychickou poruchou.

Zánět v mozku

Hodně pacientů pozitivních na koronavirus zažilo další psychologické nebo neurologické vedlejší efekty, které přetrvávaly týden, někdy ale i dva měsíce. Patří mezi ně únava, zmatenost či změna osobnosti.

To by mohlo poukazovat na zánět v mozku, který by mohl být za tyto příznaky zodpovědný. Nejen z toho důvodu experti žádají další studie.

„Vzhledem k alarmujícímu dopadu nemoci COVID-19 na duševní zdraví nyní navrhujeme posoudit psychopatologii těch, kteří COVID-19 přežili, diagnostikovat a léčit vznikající stavy a sledovat jejich změny v průběhu času s cílem snížit zátěž nemoci,“ uvedli.

Duševní poruchy hrozí i dalším lidem

Alarmující je i to, do jaké míry současná situace působí na lidi, již COVID-19 neprodělali. U některých totiž pandemie vyvolala úzkosti spojené s obavami o nakažení, sociální izolací a finančními starostmi.

Do psychiatrických ordinací začaly chodit pracující matky, které se snažily zvládnout práci na plný úvazek z domova a do toho se starat o děti a jejich domácí výuku.

Autor: Šárka Blahoňovská


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články