Milan je ženatý už třináct let. Za tak dlouhou dobu by člověk předpokládal, že se dvojice zná natolik dobře, aby si dokázala vyjít vstříc snad úplně ve všem. Milan je ale jasným důkazem, že ani po třinácti letech prožitých po boku jednoho člověka není tak úplně jednoduché vždy dosáhnout kompromisu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Pokud jde o intimní vztah Milana a jeho ženy Pavlíny, podle Milana to není tak růžové, jak si jeho žena myslí. Pavlína totiž roky žije v přesvědčení, že za dveřmi ložnice svému manželovi stačí a splňuje všechny jeho představy. Bohužel netuší, že to není pravda.
Moje žena je přesvědčena, že si v posteli rozumíme
Když jsem poznal Pavlínu, neměl jsem za sebou příliš mnoho vztahů. Pokud šlo o mé intimní zkušenosti, rozhodně jsem nepařil ke kdovíjakým alfasamcům.
Jinými slovy jsem se po boku Pavlíny spokojil s tím, co mi nabízela. Několik let jsem se snažil přesvědčit sám sebe, že mi to vlastně stačí.
Zatímco byla moje žena přesvědčena, že mi náš společný intimní život vyhovuje, mně stále více docházelo, že tomu tak není.
Našel jsem způsob, jak uspokojit své potřeby
Dlouhé roky jsem se spokojoval s tím, co mi žena za dveřmi ložnice nabízela. Ona si myslela, že je všechno v pořádku. Já ale věděl, že mi něco chybí.
Nejdříve jsem to v sobě potlačoval, ale moje potřeby, které nebyly uspokojeny, byly stále silnější. Stalo se, že jsem se vyspal s kolegyní z práce.
Byl to úlet, vůbec jsem to neplánoval. Na vánočním večírku před šesti lety jsme to ale oba přehnali a skončili za dveřmi kanceláře.
Ačkoli to vůči mé ženě nebylo ani trochu fér, díky nemanželské aférce jsem si uvědomil, co vlastně od svého intimního života očekávám.
Nemám stálou milenku. Ženy střídám, manželka o tom neví
Je to šest let, co svoji ženu podvádím. Miluji ji a opustit ji nechci, neuměl bych si život bez ní představit. Přesto se nedokážu vzdát povyražení, které vyhledávám, abych dosáhl toho, co mi moje žena v posteli nedává.
Nemám stálou milenku, nechci riskovat, že to některá z nich začne brát vážněji a tím ohrozí moje manželství. Ženy, se kterými se vídám, pravidelně střídám. Moje žena o ničem z toho nemá ani tušení.
Nejsem pyšný na to, že své ženě lžu. Musím jí lhát, abych utajil poměry, kterých jsem za posledních šest let měl nespočetně. Jsem ale přesvědčen, že pokud bych nehledal povyražení jinde, mělo by to negativní dopad na naše manželství. Mít nemanželské poměry mi proto přijde jako mnohem menší zlo.
Autor: Nikol Kolomazníková
