Cestování autem je po Evropě pohodlné. Nasednete a za deset hodin jste u moře, v horách nebo kdekoliv jinde, kde si přejete být. Silniční síť je v Evropě dobře rozvinutá, jen je potřeba si pohlídat, jaké známky, mýtné a povolení budete platit. Cestou můžete projíždět mimo jiné přes tzv. nízkoemisní zóny, případně přes zóny s omezeným vjezdem.
Nízkoemisní zóny jsou zóny, kde je snaha omezit škodliviny z automobilové dopravy. Proto tam mají zakázaný vstup vozidla s určitým typem paliva nebo starší auta, která ovzduší znečišťují více. Přesná pravidla nelze tak snadno popsat, protože nízkoemisní zóny Evropa nemá sjednocené. Ačkoliv se s nimi setkáte ve vícero státech, každá země si pravidla nastavuje sama. A do každé potřebujete speciální povolení vjezdu pro nízkoemisní zóny.
Jak fungují nízkoemisní zóny a kde je najdete
Vjezd do těchto zón je povolen jen některým vozidlům. Musíte ale dokázat, že právě s vaším autem tam můžete. K tomu ve většině zemí slouží ekologické známky, samolepky, které se lepí na čelní sklo vozidla. Tuhle známku je ovšem potřeba si předem objednat. Naštěstí to jde z ČR z pohodlí domova online, nemusíte jezdit do dané země. Někde vám postačí jen registrace online a známku na předním skle mít nemusíte. Rozhodně se ale nevyplácí vydat se na cestu bez přípravy. Na cestě už ji totiž zařídíte jen těžko.
Nízkoemisní zóny najdete obvykle ve velkých městech, respektive v jejich částech. Málokdy je v zóně celé město, vyňaty bývají minimálně úseky dálnic a rychlostních cest, po kterých městem jen projíždíte. Mezi LEZ města Evropa patří třeba Berlín, Mnichov, Paříž, Nice, Brusel či Antverpy. Restrikce jsou tam zavedené z důvodu, aby obyvatelé mohli žít v čistším ovzduší.
Jak se liší pravidla v jednotlivých zemích
Prvním příkladem země, která má zavedené nízkoemisní zóny, je naše sousední Německo. Jistě jste už na autech přivezených z Německa viděli zelenou kulatou samolepku na předním skle. To je přesně ono, tzv. Umweltplakette. Ale pozor, pokud máte dovezené auto z Německa, původní ekologická známka auto nechrání. Je na ní napsaná stará SPZ, takže si musíte pořídit novou se svou aktuální SPZ.
Další zemí, která má v mnoha městech nízkoemisní zóny, je Francie. Ta má svůj systém ekologických známek Crit’Air. Samolepky mají barvu podle tříd a při vjezdu do omezené zóny na značce uvidíte, jaké barvy mají dovnitř vjezd povolený.
Trochu jednodušší zařizování máte, když se chystáte do Belgie. Tam totiž nepotřebujete žádnou fyzickou známku, postačí vám registrovat své auto online. V Itálii nemají přímo nízkoemisní zóny, ale zato tam najdete tzv. ZTL (Zona a Traffico Limitato). Do těchto zón v určitých časech smí jen vybrané skupiny vozidel (rezidenti, zásobování, MHD, taxi). Na vjezdech těchto zón bývají často kamery, které snímají SPZ a okamžitě zjistí, že dovnitř vjel někdo, kdo k tomu nemá oprávnění.
Pokuta za prohřešek v Itálii, ale i v jiných státech vám může přijít i dlouho po návratu domů. Právě proto je tak důležité plánovat s předstihem, zajistit si odpovídající ekologické známky a naplánovat trasu podle toho, kam jste oprávnění vjet. Pokud jste si zaplatili ubytování v zóně, do které se svým autem nemůžete, je možné si najít parkoviště někde na okraji zóny.
Každou cestu autem po Evropě si dobře naplánujte
Každá cesta autem po Evropě by tedy měla začít plánováním. Můžete se podívat, kudy pojedete, a podle toho si objednat všechny ekologické známky. Pomůže s tím třeba portál Ekologická známka/EnvironmentalBadge. Funguje celoevropsky, řidičům zasílá známky pro různé země. Počítejte ovšem s tím, že doručení známek chvíli trvá. Řešte to proto raději s předstihem.
