Každá žena je jedinečná a každá prožívá stresové situace jinak. Platí to i během těhotenství, které je náročné samo o sobě. Snížení stresu během těhotenství je důležité pro prevenci problémů během těhotenství a pro snížení rizika zdravotních problémů, které mohou ovlivnit vyvíjející se dítě. Studie navíc ukazují, že stres během těhotenství ovlivňuje zdravotní stav dítěte v jeho prvním roce života.
Je normální, že žena během těhotenství prožívá stres, protože tělo prochází mnoha změnami kvůli hormonům a změnám jejího těla. V tomto případě se jedná o běžný stres, který nemá žádný vliv na zdraví plodu.
Server Healthline dále uvádí následující stresové faktory, které může těhotná žena běžně zažívat: strach z potratu, strach z předčasného porodu, strach o zdraví miminka či strach z porodu.
Rizika velkého stresu během těhotenství
Jakmile je ale stresu příliš, může to podle National Institute of Child Health and Human Development vést k problémům se spánkem, bolestem hlavy, ke ztrátě chutě k jídlu, nebo naopak k přejídání. Tyto jevy už mohou nenarozené dítě poškodit.
Velké riziko ohledně stresu v těhotenství nastává u žen, které trpí jakoukoliv formou posttraumatické stresové poruchy (PTSS). V těhotenství se PTSS může projevit zvýšenou úzkostí, flashbacky či nočními můrami.
PTSS zvyšuje riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. U žen s PTSS také hrozí, že spíše sklouznou k rizikovému chování (kouření, pití alkoholu), a tedy k ohrožení nenarozeného dítěte.
Vysoká hladina stresu může také způsobit vysoký krevní tlak, což podle March of Dimes zvyšuje šance na předčasný porod nebo dítě s nízkou porodní hmotností.
Vysoká nemocnost dětí stresujících se matek
Journal of Pediatrics zveřejnil v roce 2020 studii, na základě které bylo zjištěno, že větší stres matek během těhotenství je spojen s významným nárůstem počtu a rozmanitosti dětských onemocnění během prvního roku života.
Studie se zúčastnilo 109 nízkopříjmových, rasově a etnicky různorodých žen s nadváhou s průměrným věkem 28 let. Ve studii ženy hodnotily na pětibodové škále, jak stresované se cítily problémy ve svém životě během středního a pozdního těhotenství.
Výzkumníci poté hodnotili zdraví kojenců v průběhu prvního roku života zkoumáním jejich lékařských záznamů.
Na každý 1bodový nárůst hlášeného prenatálního mateřského stresu výzkumný tým zjistil 38% nárůst infekčních onemocnění, 73% nárůst neinfekčních onemocnění a 53% nárůst různých onemocnění u kojenců.
„Účinek byl ještě silnější u stresu prožívaného během druhé části těhotenství, což naznačuje, že toto může být citlivé období pro vývoj plodu související se zdravím po porodu,“ uvedla autorka studie Nicole Bush, docentka psychiatrie a pediatrie na UCSF.
Zároveň studie prokázala, že naopak stres po porodu neměl žádný vliv na zdraví kojenců.
Zdroje: National Institute of Child Health and Humand Development, March of Dimes, Healthline, Journal of Pediatrics
Autor: Soňa Jiroutová
