Spousta lidí podstupuje různé úpravy v touze docílit jedinečného vzhledu. Někteří to dotáhli tak daleko, že si nechali vybrousit zuby do špičky, rozdvojit jazyk nebo roztáhnout uši do obrovských rozměrů. Rohy, tetování očních bulv a piercingy na možných i nemožných místech nejsou výjimkou.
Jazyk na dvě půlky
Erik Sprague je známý pro svůj vzhled, kterým připomíná ještěra. Texaského performera, jenž vystupuje pod příhodným jménem „ještěří muž“, si po mnoho let zvali organizátoři alternativních festivalů, aby pobavil jejich návštěvníky. Erik si totiž nechal vytetovat zelené šupiny po celém těle a obrousit přední zuby, což mnohé fascinuje.
Aby svůj vzhled dohnal do extrému, rozhodl se podrobit zákroku i svůj jazyk, který je teď po vzoru plazů rozpůlen na dvě poloviny. Jeho obličej pak místo obočí rámují podkožní implantáty, jež mají evokovat hrbolaté části lebky. Tohoto muže zkrátka na ulici nepřehlédnete.
Zdroj: Celebritynetworth.com
Byznysmenka se špičáky
María José Cristerna Méndez se vydala podobnou cestou. I ona se inspirovala zvířecí říší. Na rozdíl od svého ještěřího kolegy se však neživí pouze aktivitami spojenými se svým bizarním vzhledem, ale je také uznávanou právničkou a byznysmenkou.
Čtyřiatřicetiletá fanynka různých modifikací včetně implantátů v tvářích někdy vystupuje i pod přezdívkou „upírka“, protože si nechala udělat ostré špičáky. Nejvíce se však proslavila svými tetováními, jež pokrývají devadesát šest procent jejího těla. Vysloužila si tím zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Zdroj: Pinterest
Muž s nejvíce priercingy na světě
Čtyři sta padesát tři vpichů jehlou podstoupil za svůj život Rolf Buchholz, aby si mohl tělo zkrášlit piercingy. Většina z nich se nachází v těch nejchoulostivějších partiiích. Má jich tam přes dvě stě sedmdesát. I díky tomu jeho jméno rovněž nalezneme v Guinnessově knize rekordů.
Zdroj: Pinterest
Co je očima viditelné, jsou kromě piercingů i jeho tetování – Rolf si libuje v portrétech i mandalách. Když zrovna nesedí v tatérském křesle, pyšní se svými čertovskými rohy. Je tak důkazem, že i v šedesáti letech lze žít po svém.
Autor: Šárka Blahoňovská
