Proč nás úzkosti a stres nutí běhat na záchod? Mozek a střeva jsou úzce propojeny

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
Clovek na toalete
Zdroj: Shutterstock

Každý z nás to někdy zažil. Z něčeho se stresujeme, máme strach, nebo jsme naopak natěšení, ale nevíme, jak celá situace dopadne. A naše tělo na to reaguje tím, že nás pošle prosedět půl dne na záchodě. Proč se to ale děje?

Někoho ze stresu jen bolí břicho, jiní ale třeba dostanou průjem a psychické problémy musí řešit společně s těmi fyzickými. Proč nás stres nutí běhat na záchod? Objasníme vám odpověď na otázku, která vám nejspíš dosud vrtala hlavou.

Studie potvrdila předpoklady

V roce 2020 byla v časopise o sportovní vědě publikována studie, která se zabývala vlivem stresu na lidský gastrointestinální systém. Průzkum probíhal na 180 profesionálních sportovcích.

Bylo zjištěno, že ti, kteří se před závody stresují více, jsou také náchylnější ke střevním problémům a k častějšímu běhání na toaletu. Podle odborníků je to z toho důvodu, že střeva a lidský mozek jsou velmi úzce propojeny.

„Když člověk cítí úzkost, mozek uvolňuje řadu stresových hormonů, včetně adrenalinu, serotoninu a kortizolu. Ty mohou nastartovat váš gastrointestinální trakt,“ vysvětluje doktorka Christine Leeová pro Cleveland Clinic.

Když vlna stresu klesá

To, že běháme na záchod, je sice způsobeno vlivem stresu, kupodivu málokdo z nás si ale uvědomuje, že spíše ve chvílích, kdy vlny psychických problémů klesají, střeva reagují více.

„Nutkavá potřeba zajít si na toaletu obvykle nezasáhne ve chvíli, kdy se nejvíc stresujeme, ale naopak v době, kdy stres povoluje, když sami sebe uklidňujeme, nebo když začínáme mít pocit, že je nám lépe,“ pokračuje Leeová.

Podle jejích slov je to způsobeno tím, že se tělo uvolňuje, tím pádem se z něho snaží dostat vše, co se v něm za krátkou dobu nastřádalo. A to včetně odpadu.

Bohužel to, že člověk skončí na záchodě, ho příliš neuklidní. Naopak se opět vynoří stresy a obavy a celý proces se tím pádem jenom opakuje. A to někdy i několik hodin v kuse.

Zdroj: Health Digest, Healthline, Cleveland Clinic, Europian Journal of Sport Science

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články